Krizový štáb Středočeského kraje (KŠ) byl zřízen v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. b) a § 24b zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Je pracovním orgánem hejtmana kraje pro řešení krizových situací.

KŠ svolává hejtman v případě, že:

  • je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
  • je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
  • jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek IZS, nebo
  • je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události.

Podle § 13 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) jsou členy KŠ členové příslušné bezpečnostní rady a členové stálé pracovní skupiny. Členy stálé pracovní skupiny jsou tajemník KŠ, pracovníci krajského úřadu, zástupci základních složek IZS a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

Statut a Jednací řád KŠ jsou uvedeny v Dokumentech ke stažení.

Krizový štáb Středočeského kraje projednává  možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi kraje, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje a stálé pracovní skupiny KŠ.

Stálá pracovní skupina KŠ při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání KŠ jehož je součástí.

Stálá pracovní skupina:

  • analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
  • podává předsedovi krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
  • soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení
  • a rozpracovává návrhy jejich využití,
  • organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
  • zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
  • připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
  • organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci,
  • zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.