ČASTNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI K DOTAČNÍMU ŘÍZENÍ PRO ROK 2016

Základní pojmy:

Pověření – Smlouva o pověření k poskytování sociální služby obecně hospodářského zájmu

Hlášení změn – příloha č. 1 Hlášení změn dle části IX, Metodiky Středočeského kraje pro poskytování dotací z rozpočtu kapitoly 17 Středočeského kraje

Vyrovnávací platba – celková výše prostředků z veřejných rozpočtů (včetně prostředků z Evropského sociálního fondu, dále jen ESF), kterou sociální služba potřebuje k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby (dokrytí svých provozních potřeb) vedle příjmů plynoucích z realizace sociální služby vymezené v rozsahu Smlouvy o pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu v souladu s Rozhodnutím č. 2012/21/EU (dále jen „Pověření").

Žádost - Žádost poskytovatele sociálních služeb o účelovou dotaci z rozpočtu kraje v dotačním programu A pro rok 2015

Metodika SK - Metodiky Středočeského kraje pro poskytování dotací z rozpočtu kapitoly 17 Středočeského kraje

 

OTÁZKY A ODPOVĚDI:

1. „Na jak dlouho se vydává pověření?"

Smlouvu o pověření k poskytování sociální služby obecného hospodářského zájmu vydává Středočeský kraj na 1 rok (od 1.1.20xx do 31.12.20xx). V případě dlouhodobějšího čerpání dotace z dalších veřejných prostředků (např. dotace EU) bude po dohodě s poskytovatelem a po předložení příslušného dokumentu o přidělení finančního příspěvku (např. rozhodnutí o poskytnutí dotace) vystaveno pověření na dobu čerpání dané dotace.
 

2. „Musí si organizace o pověření požádat?"

Pověření je poskytovateli, kterému je v daném roce přidělena dotace, vystaveno automaticky.

V případě, že se poskytovatel dotačního řízení nezúčastní nebo mu dotace není přidělena, může o pověření Středočeský kraj požádat. Oficiální žádost se podává písemně na adresu krajského úřadu Středočeského kraje k rukám vedoucího Odboru sociálních věcí Ing. Václava Váni (Zborovská 11, 150 21 Praha 5).

3. „Je možné získat pověření dříve z důvodu čerpání jiného dotačního titulu již od ledna 2016?"

Ano. Je potřeba podat oficiální žádost o vystavení Smlouvy o pověření v dřívějším termínu. Oficiální žádost se podává písemně na adresu krajského úřadu Středočeského kraje k rukám vedoucího Odboru sociálních věcí Ing. Václava Váni (Zborovská 11, 150 21 Praha 5).

Pověření nebude vystaveno dříve než po podání žádosti o dotaci v aplikaci OKslužby poskytovatel.

 

HLÁŠENÍ ZMĚN V ROCE 2015

4. „Jaké zdroje musí poskytovatel Středočeskému kraji hlásit? Jak je to s finančními dary od obcí?"

Poskytovatel je povinen hlásit veškeré finanční prostředky, které obdrží ze státního rozpočtu od jiného poskytovatele veřejných prostředků nebo finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. Jedná se např. o:

1. dotace měst, obcí, krajů (vyjma SK)
2. dotace z úřadu práce
3. příspěvek od zřizovatele (vyjma SK)
4. dotace z rozpočtu zřizovatelů
5. dotace z Úřadu Vlády ČR
6. dotace z evropských zdrojů
7. dotace z resortů státní správy včetně dotace na poskytování sociálních služeb
8. a všechny ostatní veřejné zdroje výše neuvedené

Finanční dar od obce na podporu základních činností služby v souladu s Pověřením a Sítí sociálních služeb ve Středočeském kraji je do veřejných zdrojů také započítáván.

 

5. „Je Hlášení změn na změnu pracovních úvazků v přímé péči nebo změnu počtu lůžek automaticky provázáno se změnou pracovních úvazků nebo lůžek v Síti sociálních služeb ve Středočeském kraji?"

 

Není. Požadavek na změnu úvazků registrovaných v Síti sociálních služeb ve Středočeském kraji je nezbytně nutné projednat s Bc. Melechovskou Puršlovou , DiS. (melechovska@kr-s.cz, 257 280 545)

Jakákoli změna hlášená na registraci služby není automaticky nahlášena i na ekonomický úsek Odboru sociálních věcí. Každou změnu je dle Metodiky SK a uzavřené Smlouvy o poskytnutí dotace nutné hlásit prostřednictvím formuláře Hlášení změn, i když se jedná o změnu nahlášenou na registraci.

 

VYROVNÁVACÍ PLATBA

6. „Je možné klientův příspěvek na péči, který je zasílán na účet organizace, ale patří přímo klientovi (klient má uzavřenou smlouvu, organizace je pouze prostředníkem v procesu výplaty příspěvku) považovat za veřejný zdroj?"

Pokud je finanční příspěvek poskytnut přímo klientovi (smlouva je uzavřena s klientem), není tento příspěvek započítán do veřejných zdrojů organizace.

7. „Jakým způsobem se do vyrovnávací platby započítávají nájmy poskytované za symbolickou cenu (např. nájem za 1 Kč)?"

Pokud obec pronajímá službě nemovitost za symbolický příspěvek, jedná se i v tomto případě o veřejnou podporu sociální služby, pouze jinou o formu (obec poskytuje výhodu nájmem za nižších tržních podmínek). Do vyrovnávací platby by tedy symbolické nájemné zařazeno být mělo a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi hrazeným nájemným a tržním (v místě a čase obvyklým).

Obdobně lze postupovat i v případě pronájmu auta za symbolickou částku, školení zaměstnanců za symbolickou částku apod. či při poskytnutí slevy z některého z veřejných zdrojů (např. obec).

8. „Jaká jednotka (úvazek nebo lůžko) je při výpočtu vyrovnávací platby zvolena u služeb, které poskytují pobytové formy v kombinaci s ambulantními nebo terénní formami?"

U služeb, které mají více forem poskytování, je jako parametr zvolen úvazek v přímé péči.

9. „Patří dotace obcí do veřejných zdrojů?"

Ano, viz. ot. č. 4

10. „Započítávají se do vyrovnávací platby úhrady od uživatelů a úhrady od zdravotních pojišťoven na ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotnickou péči dle zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách?"

Ne, tyto úhrady se do vyrovnávací platby nezapočítávají.

11. „Patří dary na volnočasové aktivity do veřejných zdrojů?"

Jestliže se jedná o dar poskytnutý službě z veřejných zdrojů, který je určen na činnosti, ke kterým je služba pověřena (základní činnosti služby), pak jsou součástí vyrovnávací platby.

Je-li dar použit např. na navazující činnosti mimo vymezený rozsah služby zařazené do sítě, není součástí vyrovnávací platby, neboť neslouží ke krytí způsobilých výdajů spojených se zajištěním takové služby v rozsahu, v jakém byla zařazena do sítě.

12. „Jsou do vyrovnávací platby započítávány dary klientům?"

Do vyrovnávací platby jsou započítávány pouze dary z veřejných zdrojů a to pouze za určitých podmínek. Záleží na postavení darovací smlouvy a zdroji daru. Pokud je smlouva uzavřena s klientem nebo jeho zákonným zástupcem, pak dar do vyrovnávací platby započítán není. V případě, že je smlouva uzavřena s organizací, pak je dar součástí vyrovnávací platby.

V případě soukromých darů je potřeba zajistit, aby nedocházelo k duplicitnímu financování nákladů služby soukromým zdrojem (např. darem) a finančními prostředky poskytnutými v rámci vyrovnávací platby, jinak by muselo dojít ke krácení výše vyrovnávací platby. Pokud je účelové určení těchto prostředků cíleno na náklady, které nejsou kryty vyrovnávací platbou, nedochází k duplicitě a vyrovnávací platba nemusí být v této výši krácena.

 

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI

13. „Je nutné v žádosti o dotaci v aplikaci OKslužby poskytovatel uvádět do nákladů služby pojištění budovy, ve které služba působí, i když se z hlediska dotace SK nejedná o způsobilý náklad?"

Ano, do plánovaných nákladů (celkových plánovaných nákladů služby bez ohledu na požadavek na zdroj financování) se uvádějí veškeré náklady služby, bez ohledu na to, zdali jsou nebo nejsou požadovány z dotace SK.

14. „Do jaké nákladové položky se řadí náklady na povinné zákonné úrazové pojištění zaměstnanců?"

Jestliže se jedná o povinnépojištění stanovené příslušným zákonem, pak takový náklad patří do položky jiné Osobní náklady 1.4, přičemž v komentáři musí být blíže specifikováno, o jaké pojištění se jedná.

15. „Kam uvádět údaj o případném navýšení mezd? Stačí pouze do přílohy č. 2 Žádosti nebo také do rozpočtu?

Navýšení mezd je možné nárokovat a uvést do Žádosti v případě, že ze zákona nebo nařízení Vlády ČR tato povinnost poskytovateli vyplývá . Údaje o navýšení mezd se uvádí jak do komentáře v Žádosti, tak do př.č. 2 (Komentář k žádosti o dotaci), kde se vepisuje do položky Případné navýšení finančních prostředků určené na navýšení mezd v roce 2016 v Kč pouze pro uznatelné pracovní pozice (buňka B48 – B49). Zároveň je nutné, aby toto navýšení bylo při případné finanční kontrole doložitelné (např. změna platových/mzdových výměrů zaměstnanců).

Dále je možné v př.č. 2 uvést částku navýšení mezd pro rok 2015, v případě, že poskytovatel toto navýšení skutečně provedl a je schopen jej prokázat (např. změna platových/mzdových výměrů zaměstnanců).

16.  „Jaký je limit určený na financování školení pracovníků? Je tento limit vázán na fyzickou osobu?"

Limit na financování školení pracovníků je stanoven na 2 tis./den/pracovníka v přímé péči. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je zaměstnavatel povinen zabezpečit vzdělávání sociálnímu pracovníkovi a pracovníkovi v sociálních službách a to:

a) další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, tedy 3 dny, tj. z dotace je možné hradit maximálně 6 tis. Kč na 1 pracovníka v přímé péči.

b) dále kvalifikační kurs pracovníka v sociálních službách dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. z dotace je možné hradit max. 10 tis. Kč / pracovník/ celý kvalifikační kurz"

 

17. „Patří mezi uznatelné náklady lékárnička?"

Ano, povinná lékárnička je uznatelným dotačním nákladem.

 

18. „Je možné, aby byla žádost v OKsystemu podána jinou osobou než statutárním zástupcem organizace?"

Ano, žádost může podat i osoba pověřená statutárním zástupcem.  Plnou moc s úředně ověřenými podpisy je potřeba do aplikace nahrát jako další samostatnou přílohu.   

 

19. „Jak je to s navyšováním celkových nákladů služby?

V případě, že celkové náklady služby převyšují plánované náklady roku předchozího (tzn. náklady, které byly uvedeny v Žádosti pro rok 2015), je nutné řádně odůvodnit jak v žádosti v OK Systému, tak v . Buď se jedná o předem schválené navýšení, nebo je nutné uvést zdroj, z kterého bude navýšení hrazeno.

 

20.  Mohu v dotačním řízení žádat více, než jsem žádal v předešlém roce?"

Ano, ale požadovanou dotaci lze navýšit pouze o navýšení mezd dle příslušného nařízení Vlády ČR.

 

21. „Jsou stravenky pro terénní pracovníky uznatelným nákladem?"

Příspěvek zaměstnavatele na stravování svých zaměstnanců (např. formou stravenky) je dobrovolným plněním ze strany zaměstnavatele (tzv. benefitem), tzn., že zaměstnanci na tento příspěvek (stravenku) nemají právní nárok a jedná se o neuznatelný náklad.

Nicméně v případě pracovních cest je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit zvýšené stravovací výdaje a to v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., resp. Vyhláškou č. 328/2014 Sb. ze dne 16. Prosince 2014 a v tomto případě se jedná o uznatelné náklady.

 

22. „Jsou uznatelné náklady na propagaci služby?"

Ano, ale pouze v případě, že je to nezbytné k zajištění základních činností sociální služby resp.  k informování cílové skupiny, zájemců o sociální službu. Tedy nejde o propagaci organizace či služby samotně, ale o propagaci činností resp. jejich zveřejnění. Náklady musí být stanoveny tak, aby nepřekračovaly běžné srovnatelné náklady a konkrétně zdůvodněny v rozpočtu žádosti. Středočeský kraj si při hodnocení žádostí o dotaci vymezuje posoudit a případně snížit či neuznat náklady na prezentaci, které nebudou dostatečně průkazná, nezbytné a hospodárné.
 

23. „Jak máme postupovat v případě, že u námi poskytovaných sociálních služeb máme zařazené pracovní pozice, které jsou s tabulkou uznatelných a neuznatelných pozic v rozporu. Jedná se hlavně o pozice speciální pedagog, pedagog a asistent pedagoga. Bez znalostí speciálního pedagoga, který je odborníkem na psychopedii či jiný druh postižení by naše služby nemohly být poskytovány dostatečně kvalitně. Pozici speciální pedagog máme zařazenu v pracovních týmech všech námi poskytovaných služeb - denní stacionář, sociálně terapeutické dílny, chráněné bydlení a odlehčovací služba. Ve zveřejněné tabulce je tato pozice uznatelná pouze u služby denní stacionář. Zveřejněná  tabulka je doporučená, znamená to, že  když se tímto doporučením nebudeme řídit, budou náklady na sporné pozice neuznatelné?"

U každé sociální služby budeme při hodnocení žádosti individuálně zohledňovat charakter a specifika služby.

Složení personálního složení by mělo odpovídat tomu, že jde o poskytování sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Pozici speciálního pedagoga je možné uznat i u jiných druhů sociální služeb než uvedených v tabulce „uznatelné a neuznatelné pracovní pozice" pouze v případě, že žadatel uvede v žádosti (komentářích) zdůvodnění této pozice.

Ohledně ostatních uváděných pozic doporučujeme uvést v žádosti o dotaci zdůvodnění pozic, které jsou uváděny v dotačním řízení jako neuznatelné. Do zdůvodnění dále uveďte, proč nebyly zařazeny do uznatelných pozic, např. další odborní pracovníci.

Pozici asistent pedagoga nelze uznat s ohledem na možné duplicitní čerpání finanční prostředků z jiných veřejných zdrojů.

 

24. „Je problém, že organizace nedodrží doporučený poměr pracovníků v přímé péči (tj. 70:30) z důvodu zaměstnávání znevýhodněných tj. služba realizuje chráněná pracovní místa?

Z metodického pohledu je tato situace pro dotační řízení akceptovatelná, je však nutné ji blíže vysvětlit v příloze č. 2 k žádosti.

 

25. „Je potřeba psát komentář v záložce rozpočtu i na položky, na které organizace nežádá"

Ne, komentáře se píší pouze k položkám, na které organizace žádá finanční prostředky skrze Středočeský kraj.

 

26. „Je nějaký mzdový limit na hodinovou práci supervizora?"

Maximální hodinová mzda uznatelná z dotace pro nezávislého kvalifikovaného pracovníka, který poskytuje podporu pracovníkům, kteří vykonávají přímou práci s uživateli služby, bude pro rok 2016 činit maximálně 500 Kč/hodinu.

 

27. „Je uznatelná pracovní pozice vychovatel?"

Pozice vychovatel je uznatelná pouze u sociálních služeb, které mají dětskou klientelu do 18 let, ale to pouze u služeb: DOZP, odlehčovací služba pobytová, denní stacionář, týdenní stacionář. I u těchto služeb je však nezbytné, aby žadatel zdůvodnil v příloze č. 2 k žádosti, proč nejsou pozice zajištěny pracovníky v sociálních službách.
 

28. „Patří mezi uznatelné náklady výroční zpráva organizace?"

Výroční zpráva organizace není uznatelným dotačním nákladem.
 

29. „Lze finanční prostředky obdržené v rámci dofinancování využít na jinou službu, než na kterou bylo dofinancování určeno?„

Ne, finanční prostředky lze využít pouze na službu, pro kterou je dofinancování určeno.
 

30. „Je nutné u služeb, které budou od 1. 10. 2016 financované z dotačního programu projektu Podpora vybraných druhů sociálních služeb ve SK, zachovat v rámci finančního vypořádání poměr 9/12 osobních a provozních nákladů služby?"

Ano, je nutné zachovat tento poměr.
 

31. „Do kdy je nutné podat finanční vypořádání dotace za rok 2016 u služeb, které jsou od 1. 10. 2016 zapojeni do projektu v rámci OPZ?"

Finanční vypořádání dotace za rok 2016 je nutné podat do 30 dní od oboustranného podpisu Veřejnoprávní smlouvy k poskytnutí finanční podpory (dotace/příspěvku) v rámci projektu „Podpora vybraných druhů sociálních služeb ve Středočeském kraji reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_005/0001774" financovaného z Operačního programu Zaměstnanost
na poskytování sociální služby, tedy činnosti nebo souboru činností podle zákona č.108/2006 Sb., zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, na období od 1. 10. 2016 do 31. 12. 2019.

 

KONTROLY

 29. „Do jaké položky v položkovém čerpání rozpočtu sociální služby zařadit supervizora?"

Zařazení výdaje na supervizora do správné položky rozpočtu přidělené dotace je závislé na druhu poskytované metodické podpory nezávislým kvalifikovaným pracovníkem.

V případě, že supervizor poskytuje podporu pracovníkům, kteří vykonávají přímou práci s uživateli sociální služby, je nutné náklad zařadit do položky rozpočtu 2.6.9 Ostatní pracovníci (mimo prac. poměr, DPP, DPČ).

V případě, že supervizor poskytuje podporu přímo cílové skupině dané sociální služby (např. případová supervize, konference), jedná se o přímou péči a náklad je nutné zařadit do položky rozpočtu 2.6.8 Pracovníci v přímé péči (mimo prac. poměr, DPP, DPČ). Poskytovatel sociálních služeb musí být schopný přímou práci supervizora s uživatelem soc. služby patřičně doložit (např. záznam o jednání s uživatelem). V tomto případě je nutné pracovníka započítávat rovněž do průměrných přepočtených úvazků pracovníků přímé péče stanovených v Síti sociálních služeb ve Středočeském kraji, potažmo i do vyrovnávací platby.