Časté otázky a odpovědi k vyrovnávací platbě

1. „Na jak dlouho se vydává pověření?"

Smlouvu o pověření k poskytování sociální služby obecného hospodářského zájmu vydává Středočeský kraj na 3 roky (od 1.1.20xx do 31.12.20xx). V případě dlouhodobějšího čerpání dotace z dalších veřejných prostředků (např. dotace EU) bude po dohodě s poskytovatelem a po předložení příslušného dokumentu o přidělení finančního příspěvku (např. rozhodnutí o poskytnutí dotace) vystaveno pověření na dobu čerpání dané dotace.

2. „Musí si organizace o pověření požádat?"

Pověření je poskytovateli, kterému je v daném roce přidělena dotace, vystaveno automaticky.

V případě, že se poskytovatel dotačního řízení nezúčastní nebo mu dotace není přidělena, může o pověření Středočeský kraj požádat. Oficiální žádost se podává písemně na adresu krajského úřadu Středočeského kraje k rukám vedoucí Odboru sociálních věcí Mgr. Pavle Karmelitové (Zborovská 11, 150 21 Praha 5).

3. „Je možné získat pověření dříve z důvodu čerpání jiného dotačního titulu již od ledna 2016?"

Ano. Je potřeba podat oficiální žádost o vystavení Smlouvy o pověření v dřívějším termínu. Oficiální žádost se podává písemně na adresu krajského úřadu Středočeského kraje k rukám vedoucí Odboru sociálních věcí Mgr. Pavle Karmelitové (Zborovská 11, 150 21 Praha 5).

Pověření nebude vystaveno dříve než po podání žádosti o dotaci v aplikaci OKslužby poskytovatel.

4. „Patří dotace obcí do veřejných zdrojů?""

Ano, veškeré finanční prostředky, které poskytovatel obdrží ze státního rozpočtu od jiného poskytovatele veřejných prostředků nebo finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, patří do veřejných zdrojů.

Do veřejných zdrojů patří: 

a. dotace měst, obcí, krajů (vyjma SK)
b. dotace z úřadu práce
c. příspěvek od zřizovatele (vyjma SK)
d. dotace z rozpočtu zřizovatelů
e.dotace z Úřadu Vlády ČR
f. dotace z evropských zdrojů
g.dotace z resortů státní správy včetně dotace na poskytování sociálních služeb
h. a všechny ostatní veřejné zdroje výše neuvedené

Finanční dar od obce na podporu základních činností služby v souladu s Pověřením a Sítí sociálních služeb ve Středočeském kraji je do veřejných zdrojů také započítáván.

5. „Je možné klientův příspěvek na péči, který je zasílán na účet organizace, ale patří přímo klientovi (klient má uzavřenou smlouvu, organizace je pouze prostředníkem v procesu výplaty příspěvku) považovat za veřejný zdroj?"

Pokud je finanční příspěvek poskytnut přímo klientovi (smlouva je uzavřena s klientem), není tento příspěvek započítán do veřejných zdrojů organizace.

6. „Jakým způsobem se do vyrovnávací platby započítávají nájmy poskytované za symbolickou cenu (např. nájem za 1 Kč)?"

Pokud obec pronajímá službě nemovitost za symbolický příspěvek, jedná se i v tomto případě o veřejnou podporu sociální služby, pouze jinou o formu (obec poskytuje výhodu nájmem za nižších tržních podmínek). Do vyrovnávací platby by tedy symbolické nájemné zařazeno být mělo a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi hrazeným nájemným a tržním (v místě a čase obvyklým).

Obdobně lze postupovat i v případě pronájmu auta za symbolickou částku, školení zaměstnanců za symbolickou částku apod. či při poskytnutí slevy z některého z veřejných zdrojů (např. obec).

7. „Jaká jednotka (úvazek nebo lůžko) je při výpočtu vyrovnávací platby zvolena u služeb, které poskytují pobytové formy v kombinaci s ambulantními nebo terénní formami?"

U služeb, které mají více forem poskytování, je vyrovnávací platba vypočtena jako součet úvazků v přímé péči v ambulantní a teréní formě x výše vyrovnávací platby na úvazek + počet lůžek x výše vyrovnávací platby na lůžko.

8. „Započítávají se do vyrovnávací platby úhrady od uživatelů a úhrady od zdravotních pojišťoven na ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotnickou péči dle zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách?"

Ne, tyto úhrady se do vyrovnávací platby nezapočítávají.

9. „Patří dary na volnočasové aktivity do veřejných zdrojů?"

Jestliže se jedná o dar poskytnutý službě z veřejných zdrojů, který je určen na činnosti, ke kterým je služba pověřena (základní činnosti služby), pak jsou součástí vyrovnávací platby.

Je-li dar použit např. na navazující činnosti mimo vymezený rozsah služby zařazené do sítě, není součástí vyrovnávací platby, neboť neslouží ke krytí způsobilých výdajů spojených se zajištěním takové služby v rozsahu, v jakém byla zařazena do sítě.

10. „Jsou do vyrovnávací platby započítávány dary klientům?"

Do vyrovnávací platby jsou započítávány pouze dary z veřejných zdrojů a to pouze za určitých podmínek. Záleží na postavení darovací smlouvy a zdroji daru. Pokud je smlouva uzavřena s klientem nebo jeho zákonným zástupcem, pak dar do vyrovnávací platby započítán není. V případě, že je smlouva uzavřena s organizací, pak je dar součástí vyrovnávací platby.

V případě soukromých darů je potřeba zajistit, aby nedocházelo k duplicitnímu financování nákladů služby soukromým zdrojem (např. darem) a finančními prostředky poskytnutými v rámci vyrovnávací platby, jinak by muselo dojít ke krácení výše vyrovnávací platby. Pokud je účelové určení těchto prostředků cíleno na náklady, které nejsou kryty vyrovnávací platbou, nedochází k duplicitě a vyrovnávací platba nemusí být v této výši krácena.

11. „Co znamená, že je nepřípustné uplatnit finanční prostředky přidělené v různých režimech na shodný náklad dané sociální služby?   Jedná-li se např. o mzdu konkrétního pracovníka, kancelářské potřeby, odbornou literaturu, úklid atd. nebo o mzdové/materiální/nemateriální náklady jako celou kategorii."

Za určitých podmínek se "malá" podpora de minimis poskytnutá na základě nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 (strop 200 000 EUR/ 3 roky) může kombinovat s prostředky poskytnutými formou vyrovnávací platby vyrovnávací platbou (podpora de minimis tohoto typu se vlastně stává součástí vyrovnávací platby); pouze je nepřípustné uplatnit finanční prostředky přidělené v těchto dvou režimech na shodný náklad dané sociální služby. V praxi to znamená, že konkrétní účetní doklad se musí vázat na finanční prostředky přidělené v jednom nebo druhém režimu.

12. „Jak sledovat čerpání vyrovnávací platby ve vazbě na proměnlivou kapacitu během roku v Síti? Tedy např. poskytovatel má pověření na jeden rok s tím, že kapacitu má vymezenou jako 5 úvazků. V průběhu roku pak např. v lednu mám obsazeno jen 4,2, v únoru 5, apod. Jak mám sledovat naplnění ve vztahu k vyrovnávací platbě dle skutečných úvazků a obsazenosti v průběhu roku? Dále, co když je zaměstnanec nemocný, jak se započítá? Lze do tohoto započítávat i práci dobrovolníků, tedy přepočet práce (např. v úrovni některých projektů se bere jejich práce jako spoluúčast)?"  

Způsob možného výpočtu úvazků v úrovni roku je zveřejněn v rámci našeho metodického postupu na tomto webu včetně případné tabulky pro výpočet. Nicméně odpovědnost za sledování a naplňování má příjemce dotací, tedy poskytovatel sociálních služeb. Pokud jde o práci dobrovolníků, nelze jejich přepočtenou práci započítávat do úvazků. V případě nemoci zaměstnance, je stále zaměstnancem a lze jej dle našeho názoru počítat mezi naplněné úvazky.

13. „Započítávají se do vyrovnávací platby odpisy? Např. organizace si pořídila budovu z projektu a tím si navýšila účet Vlastní jmění. Každý rok se odpisy za takto nakoupenou budovu (doba odepisování 30 let) a související investiční majetek dostávají do provozních nákladů (tato položka je dána zaúčtováním dotace z EU a ostatních zdrojů na pokrytí odpisů nakoupeného majetku, a to na základě vyhlášky 504 / 2002 Sb. k provedení Zákona o účetnictví pro nepodnikatelské subjekty). Zdrojem na pokrytí těchto odpisů je účet Vlastní jmění, které se o hodnotu těchto odpisů každoročně snižuje. Bude se tato částka Vlastního jmění (vytvořená z dotace ROP EU) započítávat jako část vyrovnávací platby? „

Jednotlivé kraje ČR i MPSV (ve vztahu k nadregionální síti sociálních služeb) se v současné době k problematice započítávání odpisů do vyrovnávací platby staví různými způsoby. Pro středočeský kraj platí, že investice se do vyrovnávací platby mohu započítat pouze výší odpisu.  Případné změny budou zveřejněny na tomto webu.

14. „Prosím o radu ohledně vyrovnávací platby.  Jsme PO zřízená městem. Jakým způsobem bude vstupovat do vyrovnávací platby Smlouva o výpůjčce na objekt a pozemek ve výši  0Kč. Dle zřizovací listiny a smlouvy o výpůjčce máme předmět objekt a pozemek. Musí zřizovatel určit tržní hodnotu a ta bude zahrnuta do vyrovnávací platby? Jakým způsobem rozdělím tuto hodnotu, když jsou zde v rámci hlavní činnosti poskytované registrované čtyři služby? Všechny prostory mají služby dohromady. Domov seniorů je největší službou, ostatní /Pečovatelská služba, Denní stacionář, Sociálně aktivizační služba/  mnohem menší. Mohu celý nájem zahrnout pod službu Domova seniorů?"

Pokud máte objekt k dispozici od veřejného subjektu na základě smlouvy (od obce) za 0 Kč, popř. částku nižší než obvyklou v místě a čase, mohli byste být oproti jiným podobným službám ve výhodě (nemusíte platit nájem, popř. snížený). Tato uspořená částka by se pravděpodobně měla započítat do naplňování vyrovnávací platby, a to v ceně v místě a v čase obvyklé. Pokud je v daných prostorách poskytováno více sociálních služeb, měl by být nájem rozpočítán procentem podle objemu jednotlivých služeb (nebo dle jiných specifik). Je potřeba však odlišit svěření majetku PO k hospodaření zřizovací listinou (zde se dle nás nezapočítává do vyrovnávací platby) od smluvního vztahu týkajícího se pronájmu od jiného veřejného subjektu.

15. „Co se stane, pokud nebudeme schopni naplnit stanovený počet jednotek dle Sítě sociálních služeb SK (úvazky/lůžka) po celý rok?"

V případě, že organizace nebude schopna naplnit stanovený počet jednotek dle Sítě sociálních služeb SK, bude jí úměrně snížena i maximální možná výše vyrovnávací platby, tj. výše přijatých finančních prostředků z veřejných zdrojů na max. počet přepočtených úvazků v PP, popř. lůžek dle Sítě.
V průběhu celého roku je nutné sledovat a pravidelně kontrolovat dodržování stanoveného počtu jednotek dle Sítě a výši vyrovnávací platby - viz "pomocné tabulky pro průběžnou kontrolu výše vyrovnávací platby".