Lžovické tůně – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), na základě § 77a odst. 4 písm. g) ve vazbě na ustanovení § 45c odst. 4 a v souladu s ustanovením § 40 a § 41 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) navrhuje vyhlášení zvláště chráněného území Lžovické tůně v kategorii přírodní památka podle ustanovení § 36 zákona č. 114/1992 Sb., kterým se zajišťuje ochrana části evropsky významné lokality Lžovické tůně (kód CZ0210714).

Navržené zvláště chráněné území se nachází v katastrálních územích Lžovice a Veletov v okrese Kolín a na katastrálních územích Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše a Záboří nad Labem v okrese Kutná Hora. Pozemky, které tvoří předmětné zvláště chráněné území, jsou obsaženy v soupisu pozemků v dokumentech ke stažení.

Pro toto zvláště chráněné území není navrhováno zvlášť vyhlášení ochranného pásma, a tak jím v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. bude území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území. Celková výměra navrženého zvláště chráněného území přírodní památky Lžovické tůně činí 67,4 ha (bez ochranného pásma).

Důvodem navrhované územní ochrany je zachování a podpora navrhovaných předmětů ochrany, kterými jsou společenstva labské nivy: tvrdé luhy podél nížinných řek, [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 91F0 – Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), jilmem habrolistým (Ulmus minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)], měkké luhy nížinných řek [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství 91E0 – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)], tůně s makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod [zahrnující též přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství: 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže typu Magnopotamion nebo Hydrocharition], vegetace vysokých ostřic, mokřadní olšiny, mokřadní vrbiny a druhy na uvedená společenstva vázané, z bezobratlých živočichů zejména lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a roháč obecný (Lucanus cervus), z rostlin zejména žebratka bahenní (Hottonia palustris), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), ostřice Buekova (Carex buekii), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a sevlák potoční (Sium latifolium).

Navrhované zvláště chráněné území tvoří část říční nivy řeky Labe protkaná sítí labských ramen a tůní s mozaikou přírodovědně cenných vodních a mokřadních společenstev a lužních lesů. V území se vyskytují dvě generace slepých ramen, mladší vázané na regulaci Labe na počátku 20. století a starší, zřejmě středověkého stáří. Mladší ramena aktivně komunikují s regulovaným tokem a hostí běžnější vodní makrofytní vegetaci s výrazným zastoupením stulíku žlutého (Nuphar lutea). Starší mrtvá ramena jsou místy značně zazemněná, místy jsou v nich zachovány mokřady a tůně s méně či více kolísavou hladinou vody. Zde byl zaznamenán výskyt ochranářsky cenných druhů rostlin: lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), leknín bílý (Nymphaea alba), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), bublinatka jižní (Utricularia australis), parožnatka (Chara vulgaris) a sevlák potoční (Sium latifolium), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Na tůně navazují porosty rákosin stojatých vod s dominujícím rákosem obecným (Phragmites australis) a zblochanem vodním (Glyceria maxima).

Dále se v zazemněných částech starších meandrů nacházejí společenstva vysokých ostřic; mimo meandry je můžeme nalézt také v některých částech luk. Dominují v nich ostřice ostrá (Carex acutiformis) a ostřice Buekova (Carex buekii), vzácněji ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice dvouřadá (Carex disticha) a o. vyvýšená (C. elata), dále zde rostou chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) aj. Sukcese zarůstání meandrů pokračuje dále k nízkým mokřadním vrbinám s výskytem vrby popelavé (Salix cinerea). Pokročilejší typy vrbin se stromovitým habitem představují vývojová stádia měkkých luhů, sukcesní řada končí mokřadními olšinami nebo tvrdým luhem. Olšiny však v této oblasti pravděpodobně většinou nevznikly spontánně, nýbrž výsadbou na dnech zazemněných meandrů, bylinné patro má však složení odpovídající danému společenstvu.

V území se nachází vysoký podíl bohatě strukturovaných smíšených lužních lesů as. Querco-Ulmetum. Porosty vynikají dobře vyvinutým stromovým, keřovým i bylinným patrem, v hojné míře jsou zde padlé kmeny, u nichž dochází k přirozenému rozkladu, některé části lužního lesa mají druhotně až pralesovitý charakter. Pouze některé porosty vykazují menší míru zachovalosti a reprezentativnosti.

Ve stromovém patře tvrdých luhů se uplatňují především dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), jilm habrolistý (Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), vtroušené jsou také bříza bělokorá (Betula pendula), střemcha obecná (Prunus padus) a javor babyka (Acer campestre), na sušších místech je hojný habr obecný (Carpinus betulus). V bylinném patře lužních lesů rostou například česnek medvědí (Allium ursinum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), popenec obecný (Glechoma hederacea), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka prskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), svízel přítula (Galium aparine), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), ochmet evropský (Loranthus europaeus), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum); floristicky významný je výskyt ladoňky vídeňské (Scilla vindobonensis).

Měkké luhy jsou vázány na úpady a terénní sníženiny v místech zazemněných starých slepých ramen s vysoko položenou hladinou spodní vody a na břehy stávajících slepých ramen. Ve stromovém patře měkkých luhů sv. Salicion albae převažují různé druhy vrb, např. vrba křehká (Salix fragilis), vrba bílá (Salix alba), ke kterým se přidávají topol černý (Populus nigra) a nepůvodní kříženci topolů, místy také olše lepkavá (Alnus glutinosa). V podrostu měkkých luhů se vyskytuje např. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), zblochan vodní (Glyceria maxima).

Mozaiku biotopů doplňují luční společenstva, převažují psárkové louky, méně časté jsou bohaté ovsíkové louky, místy s prvky bezkolencových luk. V lučním komplexu a při okrajích ramen a mokřadů se roztroušeně vyskytují solitéry a skupiny starých vrb a topolů.

Předmětné území je výskytištěm celé škály organismů, zejména pak vzácných vodních a mokřadních rostlin a ohroženého xylofágního hmyzu. Chráněné či ohrožené druhy s regionálně významnou populací jsou navrženy jako předměty ochrany (viz výše). Úplný výčet zaznamenaných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a dalších ochranářsky významných druhů lze nalézt v plánu péče, který je dostupný v dokumentech ke stažení.

Souvisejícím důvodem navrhované územní ochrany je skutečnost, že tímto způsobem bude zajišťována ochrana evropsky významné lokality Lžovické tůně, která je zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády ČR č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, v platném znění a též do evropského seznamu evropsky významných lokalit nařízením vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, v platném znění.

Současný stav předmětů ochrany lze označit za příznivý a stabilizovaný. Při vhodné péči a adekvátním způsobu hospodaření v navrhované přírodní památce zůstane stav předmětů ochrany zachován, případně má potenciál se ještě zlepšit.

Hlavním cílem ochrany území je udržení dlouhodobě příznivého stavu předmětů ochrany, zachovat pestrou strukturu komplexu slepých labských ramen v různých stádiích zazemnění a sukcese, mělkých tůní s bohatou makrofytní vegetací, rákosin a porostů vysokých ostřic, navazujících vrbin a lužních lesů, včetně zachování druhového spektra organismů odpovídajících jednotlivým biotopům.

V prostoru navrhovaného zvláště chráněného území jsou vymezena ochranná pásma vodního zdroje. Žádné další přírodní zdroje se v prostoru navrhovaného zvláště chráněného území nevyskytují.

Pro navrženou přírodní památku Lžovické tůně, kterou se vymezuje evropsky významná lokalita Lžovické tůně,

1. jsou stanoveny základní ochranné podmínky ustanovením § 36 zákona č. 114/1992 Sb.
2. se dle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. navrhují následující bližší ochranné podmínky:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce Lžovické tůně vykonávat tyto činnosti:

• provádění změn druhu pozemků či způsobu jejich využití;
• umisťování a povolování staveb, včetně staveb jednoduchých a drobných; toto omezení se nevztahuje na instalaci informačních zařízení (panel, tabule, deska apod.) a lesnických oplocenek;
• těžba hornin, nerostů a humolitů, provádění hornické činnosti a geologických prací;
• provádění terénních úprav a zemních prací;
• odebírání vody z tůní, vodohospodářské úpravy, meliorace a jakákoli činnost, která by mohla způsobit změnu hydrologických poměrů;
• odbahňování či upravování slepých ramen a tůní a zásahování do litorálních porostů;
• nasazování a chov rybí obsádky, která by svým množstvím nebo složením bránila přirozenému rozvoji ostatních složek vodních a mokřadních biotopů (zejména obsádky, která by vedla ke snížení průhlednosti vody pod 50 cm či k likvidaci nebo významnému poklesu množství žádoucích volně žijících organizmů – emerzní a submerzní vegetace, planktonu, makrozoobentosu, obojživelníků atd.);
• vysazování a chov nepůvodních druhů ryb vyjma kapra obecného včetně jeho vyšlechtěných forem;
• intenzivní chov zvěře, vypouštění a chov pernaté vodní zvěře, umisťování mysliveckých zařízení, s výjimkou posedů;
• krmení a přikrmování ryb a zvěře, vnadění zvěře;
• odstraňování starých doupných stromů a hlavatých vrb, včetně takovýchto odumřelých jedinců, klučení pařezů a odstraňování mrtvého a tlejícího dřeva;
• provádění těžebních, výchovných a pěstebních prací v lesích; toto omezení se nevztahuje na hospodaření podle platného lesního hospodářského plánu či lesní hospodářské osnovy, pokud k nim bylo vydáno souhlasné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody;
• hospodaření v lesích bez ponechání průměrně na rozlohu daného majetku (popř. na rozlohu plochy hospodařícího subjektu) alespoň 5 jedinců stanovištně původních dřevin z hlavního stromového patra na 1 ha lesních porostů přirozenému dožití a rozkladu; dřeviny, které jsou ponechávány k přirozenému dožití a rozkladu, lze v nezbytně nutném rozsahu pro zajištění ochrany života či zdraví osob či hrozí-li škoda značného rozsahu upravit ořezem větví, popřípadě i seříznutím kmene na torzo s minimální výškou 4 m nebo skácet v případě, pokud by ořezání větví a seříznutí kmene situaci neřešilo, veškerá dřevní hmota z těchto dřevin musí být ponechána na místě, a nehrozí-li nebezpečí prodlení, je třeba provádění veškerých zásahů do těchto dřevin nejméně 15 dní předem oznámit orgánu ochrany přírody;
• vápnění, hnojení průmyslovými i statkovými hnojivy, aplikování léčiv a biocidů, toto se nevztahuje na použití přípravků na ochranu lesa proti poškození zvěří a feromonových přípravků proti hmyzím lesním škůdcům v případě, že je vyloučeno jejich působení na druhy lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a roháč obecný (Lucanus cervus);
• narušování travní drnové vrstvy u trvalých travních porostů a porostů ostřic, mulčování těchto porostů;
• sbírání rostlin, odchytávání živočichů a odnášení přírodnin, omezení se nevztahuje na řádné obhospodařování pozemků, výkon práva myslivosti, rybářského práva, sběr lesních plodů pro osobní potřebu a ořez vrbových prutů;
• zřizování pěších, cyklistických či jiných turistických tras nebo stezek;
• pořádání hromadných turistických, sportovních, kulturních či společenských akcí;
• vjíždění motorovými vozidly, vjíždění jízdními koly mimo cyklostezky či zpevněné cesty, vjíždění plavidly a vstupování do slepých ramen a tůní, vstupování do lesních porostů mimo cesty a turistické stezky; žádné z těchto omezení se neuplatní při plnění úkolů ozbrojených sil, Policie České republiky, obecní policie, požární ochrany, zdravotnické záchranné služby, složek integrovaného záchranného systému státu a při výkonu činností dalších orgánů veřejné správy, veterinární služby či havarijní služby, dále se omezení vstupu a vjezdu nevztahuje na vlastníky a nájemce pozemků při řádném hospodaření či údržbě pozemků a v adekvátním rozsahu též na výkon rybářského a mysliveckého práva; omezení vstupu se netýká vědeckých pracovníků při provádění výzkumu či terénního šetření, pokud svou návštěvu včetně vymezení předmětu zkoumání oznámí nejméně 15 dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k výše uvedeným činnostem, pokud jsou prováděny z podnětu příslušného orgánu ochrany přírody v rámci péče o zvláště chráněné území či jeho průzkumu.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti. Nedílnou součástí tohoto návrhu je mapa se zákresem přírodní památky Lžovické tůně dostupná v dokumentech ke stažení. Předpokládaný termín vyhlášení přírodní památky Lžovické tůně je stanoven na třetí čtvrtletí roku 2016.

Pro navrhované zvláště chráněné území přírodní památku Lžovické tůně byl zpracován na období let 2016–2025 plán péče, který byl posouzen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, regionálním pracovištěm Střední Čechy, a po odborné stránce vyhodnocen jako vhodný k realizaci.

V souladu s ustanovením § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. krajský úřad oznamuje možnost seznámit se s návrhem plánu péče pro projednávané zvláště chráněné území přírodní památku Lžovické tůně a případně k němu uplatnit připomínky.

Vlastníkům nemovitostí dotčených navrhovanou územní ochranou v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. oznamujeme, že s úplným zněním tohoto návrhu se mohou seznámit na Městském úřadě Týnec nad Labem, Obecním úřadě Záboří nad Labem, Obecním úřadě Veletov a Obecním úřadě Svatý Mikuláš, na Portále veřejné správy nebo v úřední dny po telefonické domluvě (Ing. Klára Polesná, tel. 257 280 789) v kanceláři č. 4011 v budově krajského úřadu na níže uvedené adrese.

Dotčené obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí mohou k předloženému návrhu, respektive k oznámení návrhu uplatnit své písemné námitky podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. do 90 dnů od obdržení návrhu, respektive od doručení tohoto písemného oznámení u Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Z podání při uplatnění námitek musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba je povinna uvést v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Vlastníci jsou oprávněni uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

K připomínkám podaným po uplynutí lhůt stanovených pro jejich podání nebude přihlíženo.

---

Odkazy

• Mapová služba – Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje
• Právní předpisy
• Ústřední seznam ochrany přírody
• Natura 2000
• Biomonitoring

---

Dokumenty ke stažení

• Soupis pozemků v navrhované PP Lžovické tůně
• Hranice navrhované PP Lžovické tůně na podkladě katastrální mapy
• Lžovické tůně - návrh plánu péče