Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 až 2025 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.
Aktuality z odboru
Zpět Přírodní památka Vinařická hora – oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o zvláště chráněné území
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen Krajský úřad), je jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4) písm. f) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) ke schválení plánu péče pro zvláště chráněná území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. Vzhledem k podstatným změnám poměrů v přírodní památce Vinařická hora přikročil Krajský úřad na základě citovaného ustanovení zákona ke zpracování aktualizovaného plánu péče a oznamuje možnost seznámit se s jeho zněním a ve stanovené lhůtě uplatnit připomínky.
Přírodní památka Vinařická hora byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Kladno s účinností od 10. 9. 1999 (dále jen Vyhláška), a to na pozemcích v katastrálním území Vinařice u Kladna. Hlavním předmětem ochrany je podle Vyhlášky „stratovulkán (nejlepší ukázka tohoto typu sopky v českých zemích) a ohrožená teplomilná rostlinná společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin“. Jako další předměty ochrany přírodní památky jsou v plánu péče dále identifikovány ekosystémy „mozaika vegetace vázané na skalní stepi a primitivní půdy na vyvřelých horninách“, „bylinná společenstva hlubších půd (zahrnující sv. Bromion erecti)“ a „vřesoviště“. Dále jsou to ohrožené rostliny druhu bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice chlumní pravá (Aster amellus subsp. amellus), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), dřín obecný (Cornus mas), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), vstavač nachový (Orchis purpurea) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a útvar neživé přírody „těleso vulkánu a vulkanoklastických uloženin“.
Plán péče je podle § 38 zákona č. 114/1992 Sb. odborný dokument, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu území navrhuje způsob hospodaření a péči v daném zvláště chráněném území. Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče pro přírodní památku Lom Na plachtě je navrhován na období let 2023 až 2027.
K návrhu plánu péče může dotčená obec, vlastníci, popřípadě nájemci uplatnit písemně připomínky na adresu Krajského úřadu Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zborovská 11, 150 21 Praha 5, a to do 15 dnů od zveřejnění tohoto oznámení na úřední desce obce Vinařice. Oznámení bude na úřední desce vyvěšeno 15 dnů ode dne doručení tohoto oznámení dotčené obci. Zároveň bude toto oznámení zveřejněno i na Portálu veřejné správy.
Obecní úřad Vinařice obdrží v příloze tohoto oznámení elektronickou přílohu s návrhem plánu péče. V případě, že tento zůstane po schválení beze změn, obecní úřad si návrh plánu péče ponechá a následně po projednání obdrží protokol, kterým se předmětný návrh plánu péče schvaluje. V případě, že budou uplatněny relevantní připomínky, dojde k jejich zapracování a obecní úřad obdrží nový dokument se schváleným plánem péče a s protokolem o jeho schválení.