Kontakty

Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz

Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajina Středočeského kraje

Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.

Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.

To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.

Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.

Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.

K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 až 2025 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.

V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.

Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.

Aktuality z odboru

Zpět Sbírka JENDARUJ! pomůže osiřelé jezevčici

Sbírka JENDARUJ! pomůže osiřelé jezevčici

Jezevčici Jendu přijala vlašimská záchranná stanice jako sirotka v dubnu loňského roku. Podařilo se ji odchovat, ale bohužel si na své ošetřovatele přivykla a nelze ji vypustit do volné přírody. Druhý domov by jí měla zajistit paraZOO, kde se pro ni musí vybudovat nová voliéra. Pomoci se získáním finančních prostředků by měla sbírka JENDARUJ!.

V dubnu loňského roku volali nálezci do Záchranné stanice pro živočichy Vlašim, že se poblíž chatové osady u Čáslavi potuluje malý jezevec. Po příjezdu na místo ošetřovatelé viděli, že je kromě své nevyspělosti ještě zraněný na hlavě. Po chvíli pátrání objevili jezevčí noru a u ní další mládě, bohužel mrtvé. Obě jezevčata měla zranění na hlavě, pravděpodobně byla pokousána. Nálezci se domnívali, že se jedná o samečka a tak ho pojmenovali Jenda. Později se ukázalo, že je Jenda samice, ale jméno už zůstalo. Od té doby doposud jezevčice přebývá v záchranné stanici, kde však nemá vhodné podmínky pro trvalý pobyt, a proto by se měla co nejdříve přestěhovat do paraZOO do voliéry, která bude pro ni „šitá na míru".

„V současnosti nemáme žádnou voliéru v paraZOO volnou, a proto ji budeme muset vystavět," uvedl hlavní ošetřovatel paraZOO Martin Hůlka. Z toho důvodu záchranná stanice vyhlašuje veřejnou sbírku JENDARUJ!, která pomůže voliéru zafinancovat. „Náklady na voliéru budou asi 280 000 Kč a zajistí Jendě plnohodnotný život, i když v lidské péči," upřesnil Hůlka. Voliéra by měla jednak splňovat podmínky na chov tohoto druhu v zajetí, ale také umožnit jezevci, aby mohl naplňovat své biologické potřeby jako hrabání apod. „Samozřejmě bude mít Jenda ve voliéře celou řadu podnětů a hraček, abychom předešli vzniku stereotypního chování," řekl Martin Hůlka a doplnil, „Jenda vyrostla s lidmi a oproti ostatním jezevcům je aktivní přes den, tudíž očekáváme, že z ní budou návštěvníci paraZOO nadšení, protože si budou Jendu moct prohlédnout zblízka."

Ke sbírce vzniklo propagační video ve spolupráci se společností Kloboukfilm. „Prosíme veřejnost, pokud nemohou pomoci s financováním, aby video sdíleli mezi své známé a pomohli jej tak dostat mezi co nejvíce lidí," řekl Hůlka a pokračoval, „pomůže opravdu každá koruna, i ta nás přiblíží k cílové částce a podpory veřejnosti si opravdu velice vážíme."

Jezevčice Jenda bude v paraZOO tak jako její stávající obyvatelé představovat problematiku zraňování volně žijících zvířat. Případ Jendy upozorní na to, jak důležité je mít na procházkách své psy pod kontrolou, v období mláďat obzvlášť.

Pokud se podaří co nejdříve získat ze sbírky JENDARUJ! potřebné peníze, voliéra se začne stavět již na jaře a návštěvníci paraZOO by se tak s Jendou mohli seznámit již toto léto.

Přispět mohou lidé přes QR kód:

JENDARUJ! - QR kód

nebo přímo přes odkaz:

Odkaz na propagační video JENDARUJ!: