Kontakty
Martina Dytrychová
administrativa
tel.: 257 280 657
dytrychova@kr-s.cz
Krajina Středočeského kraje vyniká nad jiné především svou pestrostí. Pahorkatiny a vrchoviny v jižní části přecházejí do nížin podél velkých řek a poté do oblastí pískovcových skalních měst na severu. Základem této různorodosti je složení geologického podkladu, které se odráží i v rozmanitosti přírodních stanovišť a dále i v pestrosti fauny a flóry. Stejně se projevuje i ve způsobech hospodářského využití krajiny, která má v jižní části vyšší zastoupení lesů, zatímco kvalitní zemědělská půda se vyskytuje především v Polabí a v dalších nížinných oblastech.
Bohatství přírodních forem je chráněno prostřednictvím sítě chráněných území. Nachází se zde celkem 6 chráněných krajinných oblastí, z nichž k nejvýznamnějším řadíme Křivoklátsko, které je biosférickou rezervací UNESCO, a Český kras se světově významnými paleontologickými nalezišti. O přírodovědecky význačné lokality menšího rozsahu se pečuje v maloplošných zvláště chráněných územích, kterých je v našem kraji přes 300. Tento počet se v posledních letech znatelně zvyšuje zejména díky vyhlašování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Ochrana estetických, přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu, typických pro určité části kraje, je posláním celkem 19 rozsáhlých přírodních parků.
To vše je třeba aktivně chránit pro budoucí generace a cílem nás všech by mělo být toto přírodní dědictví zachovat a rozvíjet do budoucna.
Vzrůstající počet obyvatel totiž spolu s hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaným se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika současné civilizace – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, živelné hromadění odpadů, potenciální ekologické havárie a úbytek volné a vyvážené krajiny. Střední Čechy jsou nejvíce urbanizovaným a industrializovaným celkem republiky. Středočeský kraj proto neustále sleduje vliv průmyslu i zemědělství na životní prostředí a snaží se regulovat zvýšené hladiny hluku i emisí, lokální zdroje znečištění a velké zábory orné půdy, které vyžaduje těžba nerostných surovin či nová výstavba.
Za hlavní opatření ke snižování emisní a imisní zátěže ve Středočeském kraji lze považovat Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02. Dokument podrobně definuje příčiny znečištění ovzduší a stanovuje taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a k dosažení přípustné úrovně znečištění. Důležitým nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší je také spolupráce Středočeského kraje, MŽP a SFŽP formou tzv. kotlíkových dotací, v rámci kterých dochází k poskytování finančních prostředků fyzickým osobám na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za nová nízkoemisní topná zařízení. Významnou roli v omezení nárůstu imisní zátěže hraje také podpora monitoringu kvality ovzduší.
K ochraně životního prostředí slouží i tříděný sběr komunálního odpadu a jeho co největší využití. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje pro období 2016 až 2025 by měl podíl využitelné složky komunálního odpadu dosáhnout až 50 %.
V posledních letech se Středočeský kraj soustředí také na problematiku sucha a retence vody v krajině, a to mimo jiné zpracováním studií odtokových poměrů, které mají za úkol navrhnout přírodě blízká opatření napomáhající zadržování vody v krajině. Další významnou problematikou, kterou se vodní hospodářství zabývá, je zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody pro obyvatele Středočeského kraje. V této záležitosti jsou zpracovávány koncepční dokumenty navrhující rozšiřování a propojování vodárenských soustav. V neposlední řadě Středočeský kraj podporuje výstavbu, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí a ČOV prostřednictvím Středočeského Infrastrukturního fondu.
Středočeský kraj se dlouhodobě věnuje podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), aby zajistil co největší informovanost obyvatel a návštěvníků kraje o stavu životního prostředí i o důvodech a způsobech jeho ochrany. Prostřednictvím sítě krajských středisek EVVO a dotačních titulů v oblasti ekologické výchovy Středočeský kraj plní vize Koncepce EVVO SK i Státního programu EVVO. K lepší informovanosti obyvatel přispívají také vydávané publikace a mapové aplikace o životním prostředí.
Aktuality z odboru
Zpět Zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje
Ve sbírce zákonů byla 5. září 2022 s účinností od 6. září 2022 publikována vyhláška č. 265/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a která je časově omezená – bude platit po dvě následující topné sezóny, čili do 31. 5. 2024.
Do vyhlášky se vkládají dvě nová ustanovení, která stanoví zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje v případě, že bude vyhlášeno „předcházení stavu nouze" nebo stav nouze v elektrizační soustavě, plynárenství nebo teplárenství. Tyto stavy se vyhlašují podle zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona.
Novela se týká následujících 3 skupin stacionárních zdrojů:
- 1. skupina
- Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u kterých bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro které byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 5 let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona.
- Pro tuto skupinu stacionárních zdrojů budou od 1. 1. 2023 (neboť do 31. 12. 2022 požívají výjimku a řídí se režimem § 39 zákona o ochraně ovzduší) po dobu trvání výše uvedených mimořádných stavů platit závazné podmínky pro provoz (SEL, ES, TPP) uvedené v povolení provozu, které byly/jsou platné k 24. únoru 2022. De facto tedy u těchto zdrojů dochází k prodloužení přechodného režimu dle § 39 zákona o ochraně ovzduší pro CZT zdroje do konce topné sezóny 2023/2024, jelikož tento režim platí do konce letošního roku, je v této části posunuta účinnost vyhlášky, a to právě na 1. 1. 2023. Zároveň je důležité dodat, že u těchto zdrojů také po doby, kdy se na ně vztahují tyto speciální podmínky, nemůže docházet k validaci, resp. k využívání validovaných hodnot emisí pro účely vyhodnocování plnění emisních limitů.
- 2. skupina
- Spalovací stacionární zdroje, na něž se podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce vztahují specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za období 5 let, nebo spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok, pro něž jsou v povolení provozu stanoveny specifické emisní limity postupem podle jiného právního předpisu.
- Zde se jedná o stacionární zdroje, které jsou využívány jako zdroje záložní nebo špičkové a jejich celkový počet provozních hodin (je stanoven a) nepřekročí 1 500 hodin za rok. U těchto zdrojů spočívá specifická regulace v tom, že po dobu vyhlášení některého z výše uvedených mimořádných stavů se provozní hodiny nezapočítávají do celkového počtu provozních hodin za rok.
- 3. skupina
- Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW spalující hnědé uhlí, kterým je provozní doba z důvodu plnění mírnějšího emisního limitu pro oxid siřičitý omezena na 3 200 provozních hodin ročně.
- Těmto sezónním zdrojům byl limit provozní doby navýšen na 3 600 hodin za rok, a to až do 31. 12. 2024.