Aktuality z projednávání v oblasti ochrany přírody a krajiny

Back Louky u Budenína – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Louky u Budenína – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen krajský úřad) jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.), oznamuje v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb. návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Louky u Budenína, a to v kategorii přírodní památka (dále též PP Louky u Budenína, EVL Louky u Budenína, ZCHÚ) podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášení zvláště chráněného území je v souladu s § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. navrhováno z důvodu zajištění ochrany evropsky významné lokality Louky u Budenína (kód CZ0210058).

Název zvláště chráněného území:

Louky u Budenína

Souhrnná charakteristika předmětů ochrany:

Pestrá mozaika lučních a mokřadních biotopů s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Popis předmětů ochrany:

Ekosystémy (4 typy přírodních stanovišť v rámci Evropských společenství):

Název ekosystému: T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce     

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 1

Popis ekosystému:

Tyto porosty se vyskytují roztroušeně po celém území ČR v horských a podhorských oblastech, ve srážkově bohatších územích s živinově chudými půdami se však tyto porosty nachází i v nižších polohách. Zastoupeny jsou jak na suchých svazích, tak na střídavě vlhkých místech v plochých terénech, často na obvodu rašelinných luk. Do této skupiny stanovišť se řadí i rozvolněné porosty na narušovaných svazích ovlivňovaných půdní erozí či pravidelným vysýcháním. Jedná se především o pastviny a jednosečné louky. Tento typ porostu se v evropsky významné lokalitě vyskytuje značně vzácně a nereprezentativně či v náznacích, pouze jako součást mozaiky dalších biotopů.

Název ekosystému: T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 10

Popis ekosystému:

Vyskytují se v Čechách roztroušeně od nížin do podhorských oblastí, na Moravě jsou tyto louky vzácnější. Jsou to extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké louky na oglejených půdách s kolísající vlhkostí, živinově chudší až středně bohaté, výskytem nezávislé na půdní reakci. Lokality se nacházejí na vyšších terasách v nivách potoků a řek, v podmáčených svahových polohách, na obvodech rašelinišť či na odvodněných rašeliništích a slatiništích. Na území EVL byla zaznamenána cenologicky nepříliš vyhraněná luční lada s bukvicí lékařskou (Betonica officinalis) s přechody k sušším typům (až k T1.1).

Název ekosystému: T1.6 Vlhká tužebníková lada

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 10

Popis ekosystému:

Vyskytují se po celém území ČR od nížin do hor s výjimkou nejteplejších a nejsušších oblastí. Tužebníková lada se šíří všude tam, kde dochází k útlumu zemědělství, vznikají zpravidla z vlhkých pcháčových nebo bezkolencových luk nechaných ladem. Zastoupena jsou na vlhkých glejových půdách, většinou dobře zásobených živinami, podél potoků a menších řek a na svahových prameništích. Na území EVL byl tento typ biotopu zjištěn v povodí Chotýšanky.

Název ekosystému: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, svaz Arrhenatherion elatioris

Podíl plochy v ZCHÚ (%): 10

Popis ekosystému:

Tyto louky se vyskytují roztroušeně po celém území ČR od nížin do podhůří, především v blízkosti sídel. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extenzivním hospodařením, naopak v oblastech s intenzivním způsobem obhospodařování jsou zastoupeny pouze maloplošně. Vyskytují se na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, vyhýbají se trvale přemokřeným místům. Jsou to vysokostébelné až středně vzrůstavé porosty bez vazby na určitý půdní podklad.

Cíl ochrany:

Hlavním cílem ochrany tohoto území je zabránit sukcesním pochodům, tedy zarůstání území křovinami a lesními porosty, podpořit druhovou skladbu luk pravidelnou péčí (kosením, pastvou), podpořit druhovou pestrost stanovišť různými a časově odstupňovanými diferencovanými managementovými zásahy: mozaikovité kosení s časovým odstupem doplněné pastvou, prováděné v období plánu péče v různých termínech (čímž se zabrání selekčnímu tlaku na vybrané druhy rostlin a živočichů).

Návrh kategorie zvláště chráněného území:

Přírodní památka (dále také PP) ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb.

Základní ochranné podmínky:

Základní ochranné podmínky PP jsou stanoveny ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., tj.: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány."

Návrh bližších ochranných podmínek:

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce vykonávat tyto činnosti:

  • vjíždět do zvláště chráněného území, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při jejich řádném obhospodařování v rámci plánu péče a při výkonu činnosti orgánů státní správy, orgánů obrany státu, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby,
  • provádět vodohospodářské úpravy,
  • provádět výkopové a jiné terénní úpravy,
  • těžit horniny a nerosty, provádět hornickou činnost a geologické práce,
  • měnit plochy, kultury pozemků a způsob jejich využití,
  • hnojit pozemky nebo používat chemické prostředky (biocidy či jiné chemické přípravky) s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
  • zavádět intenzivní chovy zvěře,
  • tábořit a rozdělávat oheň,
  • zřizovat skládky jakýchkoli materiálů,
  • pořádat hromadně organizované sportovní nebo společenské akce,
  • povolovat nebo uskutečňovat úmyslné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
  • přisévat kulturní trávy,
  • umisťovat, rekonstruovat a přemisťovat myslivecká zařízení všeho druhu, vnadit a přikrmovat zvěř,
  • umisťovat stavby i dočasného charakteru,
  • využívat pozemky způsobem, který by nepříznivě měnil vlastnosti dochovaného přírodního prostředí (narušovat abiotické i biotické prvky prostředí) s výjimkou hospodaření podle schváleného plánu péče,
  • trhat rostliny, odchytávat, usmrcovat či odnášet živočichy.

Pokud budou souhlasy k výše uvedeným činnostem vydávány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, budou podle § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nebudou samostatným správním rozhodnutím.

Vymezení ochranného pásma:

K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům se nenavrhuje speciální ochranné pásmo. V případě vyhlášení PP Louky u Budenína jím tedy dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. bude území do vzdálenosti 50 m od hranic navrhované přírodní památky.

Územně správní zařazení území:

  • kraj: Středočeský
  • okres: Benešov
  • obec s rozšířenou působností: Votice
  • obec s pověřeným obecním úřadem:  Votice
  • obec: Budenín
  • katastrální území: Budenín

Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP:

Pozemky parc. č. 103, 106, 107, 108/1, 108/2, 109, 110, 119/1, 119/5, 120/1, 120/5, 121, 122, 123, 124, 125, 145, 146, 147, 148, 161/1, 162, 163, 164, 165, 167, 168, 169, 170, 171/1, 171/2, 171/3, 172/2, 180/2, 181, 1280/2, 1281/2, 1388, 1392, 1394/1, 1394/2, 1396/2, 1397/1, 1397/10, 1397/11, 1397/12, 1397/13, 1397/14, 1397/15, 1397/16, 1397/17, 1397/18, 1397/19, 1397/2, 1397/20, 1397/21, 1397/22, 1397/23, 1397/24, 1397/25, 1397/26, 1397/27, 1397/28, 1397/29, 1397/3, 1397/30, 1397/31, 1397/32, 1397/33, 1397/34, 1397/35, 1397/36, 1397/40, 1397/41, 1397/42, 1397/43, 1397/44, 1397/45, 1397/5, 1397/6, 1397/7, 1397/8, 1397/9, 1402, 1407, 1408/1, 1409/1, 1409/3, 1410, 1411/1, 1412, 1416/1, 1440/1, 1440/2, 1455, 1460/1, 1460/2, 1460/4, 1460/5, 1460/6, 1460/7, 1460/8, 1462, 1463, 1468/1, 1468/10, 1468/11, 1468/12, 1468/13, 1468/14, 1468/2, 1468/3, 1468/4, 1468/5, 1468/6, 1468/7, 1468/8, 1468/9, 1471/1, 1471/2, 1471/3, 1471/4, 1471/5, 1471/6, 1576/18 a 1576/19 v katastrálním území Budenín.

Předpokládaná výměra zvláště chráněného území:

Cca 27,91 ha (bez ochranného pásma).

Odůvodnění návrhu:

Hlavním důvodem vyhlášení předmětného chráněného území je především potřeba zajištění ochrany evropsky významné lokality Louky u Budenína (kód CZ0210058) stanovené nařízením vlády č. 318/2013 Sb., tj. zachování příznivého stavu předmětu ochrany, kterým jsou luční biotopy, představující reprezentativní ukázku biotopů na pomezí ovsíkových, bezkolencových a pcháčových luk. Povinnost zajištění ochrany evropsky významných lokalit vyplývá z právních předpisů Evropského společenství.

Název zvláště chráněného území je shodný s názvem evropsky významné lokality, k jejíž ochraně bude zvláště chráněné území vyhlášeno, z důvodu vhodnosti a účelnosti.

Druhově pestré ovsíkové louky (T1.1), vyskytující se zde na rozsáhlých plochách, přecházejí na vlhčích místech ve střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) a vlhké pcháčové louky (T1.5). Na suchých okrajích ovsíkových luk v horní části území se lze setkat s floristicky pestrou vegetací acidofilních trávníků mělkých půd (T5.5) se smolničkou obecnou (Lychnis viscaria) a pavincem horským (Jasione montana). V nivách potoků se nacházejí porosty potočních luhů (L2.2B) a tužebníkových lad (T1.6). Území je hodnotné svými zachovalými lučními biotopy, představujícími reprezentativní ukázku biotopů na pomezí ovsíkových, bezkolencových a pcháčových luk v této části středočeského regionu.

V rámci přírodovědných průzkumů dotčené lokality (inventarizační botanický průzkum z roku 2004) bylo zjištěno, že kromě uvedených přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství se v EVL Louky u Budenína vyskytuje jeden druh rostliny zvláště chráněný podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dále zde byly zjištěny další 2 druhy vedené v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012): mochna bahenní (Potentilla palustris) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Nelze vyloučit přítomnost kriticky ohroženého druhu Montia fontana. Území je významné také z hlediska zoologického. Z ochranářsky atraktivních druhů se zde vyskytuje např. podle vyhlášky č. 395/19921 Sb. silně ohrožený chřástal polní (Crex crex) a v tůních nacházejí příhodná stanoviště obojživelníci.

Dlouhotrvající péče o luční porosty umožnila i rozvoj společenstev, pro která bylo území navrženo k ochraně. Z toho důvodu je třeba předchozí péči vnímat jako pozitivní zásah do území a v rámci budoucí péče je třeba zamezit zarůstání náletovými dřevinami, ke kterému v současnosti místy dochází.

Současný stav předmětu ochrany je stabilizovaný (území již historicky sloužilo k lučnímu hospodaření a pravděpodobně i k pastevectví a tento stav trvá více méně do dnešní doby) a při vhodné péči zůstane zachován, popřípadě má potenciál se zlepšit. Případným ohrožením biotopů by bylo upuštění od pastvy nebo naopak přílišné zintenzivnění pastvy.

Hlavním cílem ochrany tohoto území je zabránit sukcesním pochodům, tedy zarůstání území křovinami a lesními porosty, podpořit druhovou skladbu luk pravidelnou péčí (kosením, pastvou), podpořit druhovou pestrost stanovišť různými a časově odstupňovanými diferencovanými managementovými zásahy: mozaikovité kosení s časovým odstupem doplněné pastvou, prováděné v období plánu péče v různých termínech (čímž se zabrání selekčnímu tlaku na vybrané druhy rostlin a živočichů).

Cílem péče v EVL je zachování mozaiky stanovišť lučního charakteru, jež zde přetrvaly do současnosti díky dlouhodobému extenzivnímu využívání. Vhodné je dále pokračovat se současným způsobem obhospodařování, tj. provádět pravidelné kosení, extenzivní pastvu, eliminaci náletových dřevin a případně lokální disturbance. Vzhledem ke značné mozaikovitosti lokality a přítomnosti přechodových typů nebo nevyhraněných biotopů je doporučený management zjednodušen na větší celky a není navrhován pro každý biotop zvlášť.

Ve vlhčích částech lokality na bezkolencových a pcháčových loukách je vhodné upřednostňovat seč před pastvou, i když krátkodobé přepasení v minimální intenzitě a delším intervalu je možné. Ideálně by louky měly být udržovány dvousečně. K seči je možné využít traktor se sekačkou, i když z hlediska postupného utužení půdy by bylo vhodnější použít lehčí mechanizaci. Udržování tužebníkových lad by mělo spočívat pouze v občasném pokosení těchto porostů v intervalu cca 5 let. Důvodem jsou nižší nároky na seč, ale také z důvodu dotváření mozaikovitosti a různorodosti stanovišť na lokalitě, kterou vyžadují bezobratlí. Vzrostlý bylinný porost lada by mohl vyhovovat také chřástalovi polnímu ke hnízdění. V případě delšího období bez seče je zde třeba vyřezávat uchycené dřeviny. V následujícím vegetačním období po výřezu náletu by mělo dojít k pokosení porostu, které by zlikvidovalo výmladky.

Sušší partie v EVL především na západě a v severní části území je optimální kosit jednou až dvakrát ročně s přepasením na podzim, anebo jednou za 2–3 roky nahradit seč pastvou s dokosením nedopasků. V místě přechodové vegetace směrem k acidofilním trávníkům mělkých půd je vhodné narušovat půdní povrch, a to jak pomocí disturbancí způsobených pastvou, tak i narušováním půdního povrchu při seči nebo jinak.

Na lokalitě je vhodné udržovat porosty dřevin ve stávajícím rozsahu a zabraňovat dalšímu šíření na úkor travních porostů. Vhodné je zachování remízků a vzrostlých solitérů.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je EVL Louky u Budenína navrhována k vyhlášení za zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Kromě základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona jsou navrženy bližší ochranné podmínky, které stanoví, jaké zásahy a činnosti jsou podmíněny předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Vzhledem k požadavku zachování mozaiky biotopů a vhodných stanovišť ohrožených druhů organismů jsou formulovány podmínky týkající se změn druhů pozemků a jejich využití, dále též stavebních, geologických a hornických činností, terénních úprav a umísťování staveb, zásahů do půdního povrchu, jakož i dalších zásahů s předpokládaným negativním vlivem.

Především z důvodu udržení současného stavu biotopů a výskytu ohrožených druhů je navrhováno omezení rozšiřování nepůvodních druhů živočichů a rostlin. S ohledem na požadavek minimalizace vyrušování živočichů a šíření nepůvodních druhů rostlin bude vyloučeno umísťování mysliveckých zařízení. Obecné požadavky na ochranu organismů a jejich stanovišť jsou důvodem pro zamezení ukládání odpadů, používání hnojiv a chemických látek. Z obecného omezení využití hnojiv, chemikálií a biocidů v navrhovaném chráněném území jsou naopak vyjmuty aplikace směřující k potlačování nežádoucích expanzivních a geograficky nepůvodních invazních druhů organismů prováděné v rámci případných zásahů na základě plánu péče. Za účelem zabránění vyrušování ohrožených živočichů jsou též navrhovány podmínky omezující pohyb vozidel v ZCHÚ, táboření a pořádání společenských a sportovních akcí.

Ochranné pásmo 50 m ze zákona je využito proto, že zvláště chráněné území není ohroženo konkrétními identifikovanými negativními vlivy z okolí a nebude docházet k zbytečnému administrativnímu zatěžování vlastníků pozemků a orgánů ochrany přírody formálním vydáváním souhlasům k činnostem v ochranném pásmu. Nacházejí se zde komunikace a kosené či spásané louky a pole. Ochranné pásmo 50 m ze zákona se nevyhlašuje postupem podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., ale vzniká k datu účinnosti právního předpisu, kterým se dané MZCHÚ vyhlašuje.

Postup projednání návrhu vyhlášení ZCHÚ

Postup projednání návrhu zvláště chráněných území se řídí podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. a postup projednání s dotčenými orgány státní správy podle § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Vlastní vyhlášení provede příslušný orgán vydáním obecně závazného právního předpisu, v daném případě nařízení kraje podle § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v případě, že je třeba vyhlásit zvláště chráněné území, zajistí příslušný orgán zpracování jeho návrhu. Tento návrh zašle obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Návrh na vyhlášení bude současně zveřejněn na Portálu veřejné správy.

Vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou a dotčené obce a kraje mohou proti návrhu do 90 dnů od jeho doručení písemně uplatnit námitky u Krajského úřadu Středočeského kraje na adrese Zborovská 11, 150 21 Praha 5 (dále jen krajský úřad). Krajský úřad do 60 dnů od posledního dne lhůty pro uplatnění připomínek došlé námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, ve kterém námitkám buď vyhoví a návrh na vyhlášení ZCHÚ upraví, nebo je s příslušným odůvodněním zamítne. O jednotlivých námitkách vydá zpravidla společné rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pokud žádné námitky nebudou uplatněny, má se za to, že dotčené subjekty s předloženým návrhem souhlasí.

Projednání plánu péče

Krajský úřad zároveň s návrhem na vyhlášení ZCHÚ oznamuje v souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. také možnost seznámit se s plánem péče pro PP Louky u Budenína a uplatnit k němu připomínky na adresu krajského úřadu ve stejné lhůtě jako k vlastnímu návrhu na vyhlášení ZCHÚ. Krajský úřad z tohoto důvodu zasílá městu Votice tento návrh na vyhlášení, včetně plánu péče v příloze, se žádostí o zveřejnění na úřední desce po dobu 30 dnů.

V případě, že tento plán péče zůstane po schválení beze změn, město Votice si návrh plánu péče ponechá a následně po projednání obdrží protokol, kterým se předmětný návrh plánu péče schvaluje. V případě, že budou uplatněny relevantní připomínky, dojde k jejich zapracování a město Votice obdrží upravený plán péče s protokolem o jeho schválení. Neplatný návrh plánu péče bude společně s informací o vyvěšení oznámení zaslán zpět na adresu krajského úřadu.

Vyhlášení navrhované přírodní památky Louky u Budenína je předpokládáno v druhé polovině roku 2016.

Všechny materiály týkající se navrhované PP Louky u Budenína jsou k nahlédnutí v pracovní dny po telefonické domluvě (Robert Pepperný, tel. 257 280 931) v kanceláři č. 4020 krajského úřadu na výše uvedené adrese.


Odkazy


Dokumenty ke stažení

Projednávání v oblasti ochrany přírody a krajiny

Úvodní informace k projednávaným dokumentům

Středočeský kraj je na základě § 77a odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oprávněn k vydání nařízení o vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace, a to ve svém správním obvodu mimo území chráněných krajinných oblastí a národních parků. Ve zvláště chráněných územích platí základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb., které stanoví obecná omezení k zajištění předmětu ochrany, například zákaz umísťování staveb, používání intenzivních technologií nebo chemických prostředků. Nařízením kraje o zřízení chráněného území jsou dále stanoveny bližší ochranné podmínky odrážející stav konkrétních stanovišť a předmětu ochrany.

Vyhlášení zvláště chráněného území předchází proces projednání návrhu s dotčenými vlastníky pozemků, s obcemi a kraji a s dotčenými orgány veřejné správy, již mohou ve stanovených lhůtách uplatnit své připomínky a námitky. Projednání se řídí ustanovením § 40 a § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Podrobné informace o jednotlivých návrzích na vyhlášení jsou dostupné níže.


Plány péče

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), je na základě § 77a odst. 4 písm. e) zákona 114/1992 Sb. příslušným orgánem k projednání a schválení plánů péče o zvláště chráněná území kategorie přírodní památka a přírodní rezervace. Plán péče je podle § 38 zákona č. 114/1992 Sb. odborný a koncepční dokument, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Současně je podkladem pro jiné plánovací dokumenty (např. lesní hospodářské plány a územní plány) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není plán péče závazný.

Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na Portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce. Krajský úřad kromě toho nad rámec zákona zveřejňuje projednávané plány péče včetně příloh na těchto stránkách. Podrobnosti ke konkrétním plánům jsou dostupné v jednotlivých kapitolách.

Poznámka: Vzhledem ke značným objemům dat jsou v některých případech zveřejněné plány péče bez grafických příloh (mapy, fotografie). Kompletní plány péče jsou samozřejmě k dispozici v sídle krajského úřadu.