Paterovské stráně – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen krajský úřad) jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oznamuje v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb. návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Paterovské stráně, a to v kategorii přírodní památka (dále též PP Paterovské stráně, EVL Paterovské stráně, ZCHÚ) podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášení zvláště chráněného území je v souladu s § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. navrhováno z důvodu zajištění ochrany evropsky významné lokality Paterovské stráně (kód CZ0210111).

Poloha zvláště chráněného území

EVL Paterovské stráně se nachází přibližně 2 km jihovýchodně od města Bělá pod Bezdězem v katastrálních území Bělá pod Bezdězem, Čistá u Mladé Boleslavi a Hrdlořezy u Mladé Boleslavi v okrese Mladá Boleslav. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–280 m n. m. Podle geomorfologického členění je území součástí soustavy Česká tabule, podsoustavy Středočeská tabule, celku Jizerská tabule, podcelku Středojizerská tabule, okrsku Bělská tabule. Fytogeograficky území náleží do oblasti mezofytika, fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Ralsko – Bezdězská tabule.

Název zvláště chráněného území

Pro navrhované ZCHÚ je v souladu s nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (dále jen nařízení vlády č. 318/2013 Sb.), zvolen název Paterovské stráně.

Určení předmětu ochrany a jeho popis

Předmětem ochrany jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích a lesostepní bory. Stanoviště je zde zastoupeno biotopy T3.4D Širokolisté suché trávníky a T3.3D Úzkolisté suché trávníky, které tvoří vzájemné mozaiky. Biotop širokolistých suchých trávníků se vyvinul na mírnějších svazích, zpravidla orientovaných k jihu, ale v nejteplejších oblastech i k ostatním světovým stranám. Půdy jsou středně hluboké až hluboké. Kromě pastvy jsou využívány jako jednosečné louky. Úzkolisté suché trávníky se vyskytují na výslunných svazích na bazických horninách. Většinou se jedná o sekundární vegetaci na místech původních teplomilných doubrav. V minulosti byly využívány často jako ovčí pastviny. Biotop je sekundárního charakteru, s čímž souvisí působení negativních vlivů spojených většinou s absencí kosení. Jedná se zpravidla o zarůstání křovinami, expanzi dřevin, šíření nepůvodních druhů rostlin jako např. kustovnice cizí (Lycium barbarum), vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a janovce metlatého (Sarothamnus scoparius). Stále občas dochází k záměrnému zalesňování lokalit zejména borovicí lesní (Pinus sylvestris).

Stanoviště je zastoupeno biotopem L8.2 Lesostepní bory, které se vyskytují na svazích jižní orientace i v rovinatých polohách pahorkatin. Zde jsou většinou vyvinuty jako druhotné společenstvo z bývalých teplomilných doubrav. Půdy jsou mělké, s velkým podílem skeletu a mají tendenci ke střídavému zamokřování a vysychání. Jedná se o rozvolněné porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s duby (Quercus) a břízou bělokorou (Betula pendula) jako přimíšenými dřevinami. Keřové patro má pokryvnost do 50 % a může být druhově bohaté. Velmi bohaté a hustě zapojené je bylinné patro, s charakteristickým výskytem druhů suchých trávníků. Většina porostů lesostepních borů se vyvinula z teplomilných doubrav, v nichž byla různými vlivy člověka dlouhodobě zvýhodňována borovice na úkor dubu. Některé porosty vznikly zarůstáním širokolistých suchých trávníků a v minulosti byly využívány k lesní pastvě či senoseči. I tyto sekundární porosty lesostepních borů si ale zaslouží ochranu, jelikož jsou biotopem mnoha ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. Nebezpečím pro diverzitu zdejšího biotopu je zarůstání křovinami, např. svídou krvavou (Cornus sanguinea), lískou obecnou (Corylus avellana) nebo trnkou obecnou (Prunus spinosa) a následný ústup světlomilných druhů.

Cíl ochrany

Dlouhodobým cílem je zachování stávajících hodnotných ekosystémů EVL, zejména lesostepních borů a trávníků na bezlesí na prudké stráni.

Návrh kategorie zvláště chráněného území

EVL Paterovské stráně jsou jako území menší rozlohy s výskytem ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů regionálního ekologického a vědeckého významu, jež bylo vedle přírodních procesů formováno i činností člověka, navrženo v souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a nařízením vlády č. 318/2013 Sb. na vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka.

Základní ochranné podmínky

Základní ochranné podmínky PP jsou stanoveny ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., tj.: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány." V souladu s § 36 odst. 1 a § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. se z důvodu zamezení negativním vlivům navrhují následující bližší ochranné podmínky.

Návrh bližších ochranných podmínek

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce vykonávat tyto činnosti:

• vjíždět do zvláště chráněného území, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při jejich řádném obhospodařování v rámci plánu péče a při výkonu činnosti orgánů státní správy, orgánů obrany státu, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby,
• umisťovat myslivecká zařízení, vnadit a přikrmovat zvěř,
• zavádět intenzivní chovy zvěře,
• měnit plochy, kultury pozemků a způsob jejich využití,
• aplikovat chemické prostředky (biocidy či jiné chemické přípravky) s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
• tábořit a rozdělávat oheň,
• ukládat odpady a zřizovat skládky jakýchkoli materiálů,
• pořádat hromadně organizované sportovní nebo společenské akce,
• umisťovat stavby i dočasného charakteru,
• využívat pozemky způsobem, který by nepříznivě měnil vlastnosti dochovaného přírodního prostředí (narušovat abiotické i biotické prvky prostředí) s výjimkou hospodaření podle schváleného plánu péče,
• trhat rostliny, odchytávat, usmrcovat či odnášet živočichy.

Pokud budou souhlasy k výše uvedeným činnostem vydávány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby, budou podle § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nebudou samostatným správním rozhodnutím.

Navržené zvláště chráněné území se nalézá na pozemcích v katastrálních územích Hrdlořezy u Mladé Boleslavi, Čistá u Mladé Boleslavi a Bělá pod Bezdězem. Přehled pozemků tvořících navrhované přírodní památku je dostupný v dokumentech ke stažení.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti.

Vymezení ochranného pásma

K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům se dle ustanovení § 37 odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb. navrhuje ochranné pásmo v katastrálních územích Hrdlořezy u Mladé Boleslavi, Čistá u Mladé Boleslavi a Bělá pod Bezdězem. Přehled pozemků tvořících ochranné pásmo navrhované přírodní památky je dostupný v dokumentech ke stažení.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a ke změnám kultury pozemku je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Orientační výměra zvláště chráněného území je 31,4 ha a ochranného pásma 24 ha.

Odůvodnění návrhu

Hlavním důvodem vyhlášení předmětného zvláště chráněného území je především potřeba zajištění ochrany evropsky významné lokality Paterovské stráně stanovené nařízením vlády č. 318/2013 Sb., jejímž předmětem ochrany jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a lesostepní bory. Povinnost zajištění ochrany evropsky významných lokalit vyplývá z právních předpisů Evropského společenství.

Zdejší orgán ochrany přírody na základě § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. a jemu svěřených kompetencí podle § 77a odst. 4 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb. zajistil podklad pro návrh na vyhlášení tohoto zvláště chráněného území, kterým je plán péče pro toto území.

Název zvláště chráněného území „Paterovské stráně" je volen především z toho důvodu, že je takto pojmenována evropsky významná lokalita, k jejíž ochraně bude přírodní památka vyhlášena, zároveň se na území České republiky nenachází zvláště chráněné území s totožným názvem, což nebude v rozporu s Metodikou vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek (MŽP, 2011).

Suché trávníky na vápnitých podložích umožňují různé způsoby obhospodařování, které je dáno jak historickým využíváním, tak přírodními podmínkami. Může se jednat o druhově bohaté louky, které je možné kosit 1x ročně. Vhodný je časový posun sečí z důvodu dozrávání semen pozdějších druhů. Tato metoda posunu sečí je vhodná i pro hmyz. Pokosenou biomasu je potřeba vždy odvézt ze zájmového území.

Třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos) šířící se do porostu je potřeba likvidovat častějším sečením (3–5x ročně), případně vyvláčením. Počet sečí je třeba zvýšit i při šíření ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius).

U většiny porostů je možné jednorázové přepasení otav, a to buď ovcemi, kozami, případně i dobytkem. V některých případech na historických pastvinách (s jalovcem) je možná rotační pastva ovcí a koz (méně vhodný je dobytek) s dosekáním nedopasků. Vždy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území.

Na zarostlých a zanedbaných plochách je potřeba odstraňovat nálet s následným kosením výmladků. Likvidace náletu (mechanicky, vypalování) se provádí mimo vegetační sezónu, dřevní hmotu je nutné z biotopu odvézt.

Pro ochranu lesostepních borů a jejich typické podoby je nutné zachovat a podporovat přirozenou druhovou skladbu daných společenstev. Management by měl zahrnovat prořezávku listnatých dřevin a křovin šířících se v podrostu. Na některých lokalitách lze uvažovat i o obnově pastvy nebo seče bylinného patra. Na produkčních stanovištích raději volit jemnější (byť i holosečné) obnovní prvky, případná příprava půdy pro nový porost musí být přiměřena biologické hodnotě keřového a bylinného patra. Mladé porosty je vhodné včas prořeďovat, aby nevznikly husté mlaziny, ze kterých ustupuje podrost světlomilných bylin.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je EVL Paterovské stráně navrhována k vyhlášení za zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Kromě základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona jsou navrženy bližší ochranné podmínky, které stanoví, jaké zásahy a činnosti jsou podmíněny předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

Postup projednání návrhu vyhlášení ZCHÚ

Postup projednání návrhu zvláště chráněných území se řídí podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. a postup projednání s dotčenými orgány státní správy podle § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Vlastní vyhlášení provede příslušný orgán ochrany přírody vydáním obecně závazného právního předpisu, v daném případě nařízením kraje podle § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v případě, že je třeba vyhlásit zvláště chráněné území, příslušný orgán zajistí zpracování jeho návrhu. Tento návrh zašle obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Návrh na vyhlášení bude současně zveřejněn na Portálu veřejné správy a na stránkách Středočeského kraje.

Vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou a dotčené obce a kraje mohou proti návrhu do 90 dnů od jeho doručení písemně uplatnit námitky u Krajského úřadu Středočeského kraje na adrese Zborovská 11, 150 21 Praha 5 (dále jen krajský úřad). Krajský úřad do 60 dnů od posledního dne lhůty pro uplatnění připomínek došlé námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, ve kterém námitkám buď vyhoví a návrh na vyhlášení ZCHÚ upraví, nebo je s příslušným odůvodněním zamítne. O jednotlivých námitkách vydá zpravidla společné rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pokud žádné námitky nebudou uplatněny, má se za to, že dotčené subjekty s předloženým návrhem souhlasí.

Projednání plánu péče

Krajský úřad zároveň s návrhem na vyhlášení ZCHÚ oznamuje v souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. také možnost seznámit se s plánem péče pro PP Paterovské stráně a uplatnit k němu připomínky na adresu krajského úřadu ve stejné lhůtě jako k vlastnímu návrhu na vyhlášení ZCHÚ. Krajský úřad z tohoto důvodu zasílá městu Bělá pod Bezdězem a obcím Čistá a Hrdlořezy tento návrh na vyhlášení, včetně plánu péče v příloze, se žádostí o zveřejnění na úřední desce obce po dobu 30 dnů.

Vyhlášení navrhované přírodní památky Paterovské stráně je předpokládáno ve druhé polovině roku 2016.

---

Odkazy

• Mapová služba – Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje
• Právní předpisy
• Ústřední seznam ochrany přírody
• Natura 2000

---

Dokumenty ke stažení

• Přehled pozemků v navrhované PP Paterovské stráně
• Přehled pozemků v ochranném pásmu navrhované PP Paterovské stráně
• Orientační mapka navrhované PP Paterovské stráně
• Hranice navrhované PP Paterovské stráně na podkladě základní mapy
• Hranice navrhované PP Paterovské stráně na podkladě ortofotomapy
• Paterovské stráně - návrh plánu péče