Aktuality z projednávání v oblasti ochrany přírody a krajiny

Back Rybník Starý u Líchov – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Rybník Starý u Líchov – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oznamuje v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb. návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Rybník Starý u Líchov, a to v kategorii přírodní památka (dále též PP Rybník Starý u Líchov, EVL Rybník Starý u Líchov, ZCHÚ) podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášení zvláště chráněného území je v souladu s § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. navrhováno z důvodu zajištění ochrany evropsky významné lokality (EVL) Rybník Starý u Líchov (kód CZ0213004) soustavy Natura 2000.

Poloha zvláště chráněného území

EVL Rybník Starý u Líchov se nachází přibližně 1,83 km severně od obce Líchovy v katastrálním území Zvírotice v okrese Příbram. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 347–350 m n. m. Podle geomorfologického členění je území součástí Sedlčanské pahorkatiny. Fytogeograficky území náleží do oblasti mezofytika, fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, podobvodu 41 Střední Povltaví. Z geologického hlediska je EVL Rybník Starý u Líchov tvořen deluviofluviálními nezpevněnými sedimenty kvartérního stáří. Jedná se o sedimenty vodních nádrží, hlíny a písky. Tyto sedimenty jsou uloženy na permokarbonském granodioritu vltavského typu.

Název zvláště chráněného území

Pro navrhované ZCHÚ je v souladu s nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (dále jen nařízení vlády č. 318/2013 Sb.), zvolen název Rybník Starý u Líchov.

Určení předmětu ochrany a jeho popis

Předmětem ochrany je kuňka obecná (Bombina bombina) a její biotop. Je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením měkkých makrofyt anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu – drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m.

Cíl ochrany

Cílem ochrany je udržení dlouhodobě příznivého stavu lokality pro zachování a příznivý vývoj předmětu ochrany, kterým je populace kuňky ohnivé (Bombina bombina).

Návrh kategorie zvláště chráněného území

EVL Rybník Starý u Líchov je jako území menší rozlohy s výskytem ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů regionálního ekologického a vědeckého významu, jež bylo vedle přírodních procesů formováno i činností člověka, navrženo v souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a nařízením vlády č. 318/2013 Sb. na vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka.

Základní ochranné podmínky

Základní ochranné podmínky PP jsou stanoveny ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., tj.: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány." V souladu s § 36 odst. 1 a § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. se z důvodu zamezení negativním vlivům navrhují následující bližší ochranné podmínky.

Návrh bližších ochranných podmínek

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce vykonávat tyto činnosti:

  • vjíždět do zvláště chráněného území, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při jejich řádném obhospodařování v rámci plánu péče a při výkonu činnosti orgánů státní správy, orgánů obrany státu, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby,
  • provádět vodohospodářské úpravy,
  • vypouštění nádrží jindy než v podzimních termínech či snižování vodní hladiny nádrží v období od počátku března do konce září,
  • vypouštění a chov kachny divoké a jiné vodní drůbeže,
  • provádět výkopové a jiné terénní úpravy,
  • měnit plochy, kultury pozemků a způsob jejich využití,
  • aplikace chemických prostředků (biocidy či jiné chemické přípravky) s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
  • odstraňování litorálních porostů s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
  • hnojení a vápnění vodní nádrže,
  • odbahňování vodních nádrží,
  • tábořit a rozdělávat oheň,
  • ukládat odpady a zřizovat skládky jakýchkoli materiálů,
  • pořádat hromadně organizované sportovní nebo společenské akce,
  • umisťovat stavby i dočasného charakteru,
  • využívat pozemky způsobem, který by nepříznivě měnil vlastnosti dochovaného přírodního prostředí (narušovat abiotické i biotické prvky prostředí) s výjimkou hospodaření podle schváleného plánu péče,
  • trhat rostliny, usmrcovat či odnášet živočichy.

Pokud budou souhlasy k výše uvedeným činnostem vydávány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby, budou podle § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nebudou samostatným správním rozhodnutím.

Vymezení ochranného pásma

K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům se nenavrhuje speciální ochranné pásmo. V případě vyhlášení PP Rybník Starý u Líchov jím tedy dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. bude území do vzdálenosti 50 m od hranic navrhované přírodní památky.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP

Navrhovaná PP Rybník starý u Líchov se nachází na pozemcích parc. č. 486, 489 a 567/2 v katastrálním území Zvírotice. V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti.

Orientační výměra zvláště chráněného území

Výměra navrhovaného zvláště chráněného území činí 3,07 ha (bez ochranného pásma).

Odůvodnění návrhu

Hlavním důvodem vyhlášení předmětného zvláště chráněného území je především potřeba zajištění ochrany evropsky významné lokality Rybník Starý u Líchov (kód CZ0213004) stanovené nařízením vlády č. 318/2013 Sb., jejímž předmětem ochrany je ochrana biotopu kuňky obecné (Bombina bombina). Povinnost zajištění ochrany evropsky významných lokalit vyplývá z právních předpisů Evropského společenství.

Zdejší orgán ochrany přírody na základě § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. a jemu svěřených kompetencí podle § 77a odst. 4 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb. zajistil podklad pro vyhlášení tohoto zvláště chráněného území, kterým je plán péče pro toto území.

Název zvláště chráněného území „Rybník Starý u Líchov" je volen především z toho důvodu, že je takto pojmenována evropsky významná lokalita, k jejíž ochraně bude přírodní památka vyhlášena, zároveň se na území České republiky nenachází zvláště chráněné území s totožným názvem, což nebude v rozporu s Metodikou vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek (MŽP, 2011).

Kromě kuňky obecné (Bombina bombina) zde byli zjištěni další obojživelníci: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan zelený (Pelophylax esculentus), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Vzhledem k lokalitám skokana krátkonohého (Rana lessonae) v blízkém okolí je jejich výskyt velmi pravděpodobný i zde.

Kuňka obecná je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích 20–50 % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat v případě menších nádrží a tůní pouze extenzivně nebo vůbec, u větších rybníků (cca 4 ha a více) lze hospodařit i v polointenzivním režimu a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky.

Okolí nádrže by mělo být ideálně mozaikovité s převahou travních porostů a místy pro zimování. Travní porosty by měly být extenzivně paseny nebo ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Při použití mechanizace k sečení je vhodné používat vysoko nastavitelnou lištu (10–15 cm). Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je EVL Rybník Starý u Líchov navrhován k vyhlášení za zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Kromě základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona jsou navrženy bližší ochranné podmínky, které stanoví, jaké zásahy a činnosti jsou podmíněny předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

Ochranné pásmo 50 m ze zákona (namísto speciálně vyhlašovaného ochranného pásma) je využito proto, že zvláště chráněné území není ohroženo konkrétními identifikovanými negativními vlivy z okolí a nebude docházet k zbytečnému administrativnímu zatěžování vlastníků pozemků a orgánů ochrany přírody formálním vydáváním souhlasů k činnostem v ochranném pásmu. Nacházejí se zde pole, les, komunikace a vodní tok. Ochranné pásmo 50 m ze zákona se nevyhlašuje postupem podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., ale vzniká k datu účinnosti právního předpisu, kterým se dané ZCHÚ vyhlašuje.

Postup projednání návrhu vyhlášení ZCHÚ

Postup projednání návrhu zvláště chráněných území se řídí podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. a postup projednání s dotčenými orgány státní správy podle § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Vlastní vyhlášení provede příslušný orgán ochrany přírody vydáním obecně závazného právního předpisu, v daném případě nařízením kraje podle § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v případě, že je třeba vyhlásit zvláště chráněné území, zajistí příslušný orgán zpracování jeho návrhu. Tento návrh zašle obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Návrh na vyhlášení bude současně zveřejněn na Portálu veřejné správy.

Vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou a dotčené obce a kraje mohou proti návrhu do 90 dnů od jeho doručení písemně uplatnit námitky u Krajského úřadu Středočeského kraje na adrese Zborovská 11, 150 21 Praha 5 (dále jen krajský úřad). Krajský úřad do 60 dnů od posledního dne lhůty pro uplatnění připomínek došlé námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, ve kterém námitkám buď vyhoví a návrh na vyhlášení ZCHÚ upraví, nebo je s příslušným odůvodněním zamítne. O jednotlivých námitkách vydá zpravidla společné rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pokud žádné námitky nebudou uplatněny, má se za to, že dotčené subjekty s předloženým návrhem souhlasí.

Projednání plánu péče

Krajský úřad zároveň s návrhem na vyhlášení ZCHÚ oznamuje v souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. také možnost seznámit se s plánem péče pro PP Rybník Starý u Líchov a uplatnit k němu připomínky na adresu krajského úřadu ve stejné lhůtě jako k vlastnímu návrhu na vyhlášení ZCHÚ. Krajský úřad z tohoto důvodu zasílá obci Dublovice tento návrh na vyhlášení včetně plánu péče v příloze, se žádostí o zveřejnění na úřední desce obce po dobu 30 dnů.

V případě, že tento plán péče zůstane po schválení beze změn, obec Dublovice si návrh plánu péče ponechá a následně po projednání obdrží protokol, kterým se předmětný návrh plánu péče schvaluje. V případě, že budou uplatněny relevantní připomínky, dojde k jejich zapracování a obec Dublovice obdrží upravený plán péče s protokolem o jeho schválení. Neplatný návrh plánu péče bude společně s informací o vyvěšení oznámení zaslán zpět na adresu krajského úřadu.

Vyhlášení navrhované přírodní památky Rybník Starý u Líchov je předpokládáno ve druhé polovině roku 2016.

Všechny materiály týkající se navrhované PP Rybník Starý u Líchov jsou k nahlédnutí v pracovní dny po telefonické domluvě (Lubomír Šíma, tel. 257 280 944) v kanceláři č. 4020 krajského úřadu na výše uvedené adrese.


Odkazy


Dokumenty ke stažení

Projednávání v oblasti ochrany přírody a krajiny

Úvodní informace k projednávaným dokumentům

Středočeský kraj je na základě § 77a odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oprávněn k vydání nařízení o vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace, a to ve svém správním obvodu mimo území chráněných krajinných oblastí a národních parků. Ve zvláště chráněných územích platí základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb., které stanoví obecná omezení k zajištění předmětu ochrany, například zákaz umísťování staveb, používání intenzivních technologií nebo chemických prostředků. Nařízením kraje o zřízení chráněného území jsou dále stanoveny bližší ochranné podmínky odrážející stav konkrétních stanovišť a předmětu ochrany.

Vyhlášení zvláště chráněného území předchází proces projednání návrhu s dotčenými vlastníky pozemků, s obcemi a kraji a s dotčenými orgány veřejné správy, již mohou ve stanovených lhůtách uplatnit své připomínky a námitky. Projednání se řídí ustanovením § 40 a § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Podrobné informace o jednotlivých návrzích na vyhlášení jsou dostupné níže.


Plány péče

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), je na základě § 77a odst. 4 písm. e) zákona 114/1992 Sb. příslušným orgánem k projednání a schválení plánů péče o zvláště chráněná území kategorie přírodní památka a přírodní rezervace. Plán péče je podle § 38 zákona č. 114/1992 Sb. odborný a koncepční dokument, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Současně je podkladem pro jiné plánovací dokumenty (např. lesní hospodářské plány a územní plány) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není plán péče závazný.

Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na Portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce. Krajský úřad kromě toho nad rámec zákona zveřejňuje projednávané plány péče včetně příloh na těchto stránkách. Podrobnosti ke konkrétním plánům jsou dostupné v jednotlivých kapitolách.

Poznámka: Vzhledem ke značným objemům dat jsou v některých případech zveřejněné plány péče bez grafických příloh (mapy, fotografie). Kompletní plány péče jsou samozřejmě k dispozici v sídle krajského úřadu.