Aktuality z ochrany ovzduší
Zpět Zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje
Ve sbírce zákonů byla 5. září 2022 s účinností od 6. září 2022 publikována vyhláška č. 265/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a která je časově omezená – bude platit po dvě následující topné sezóny, čili do 31. 5. 2024.
Do vyhlášky se vkládají dvě nová ustanovení, která stanoví zvláštní závazné podmínky pro provoz pro vymezené stacionární zdroje v případě, že bude vyhlášeno „předcházení stavu nouze" nebo stav nouze v elektrizační soustavě, plynárenství nebo teplárenství. Tyto stavy se vyhlašují podle zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona.
Novela se týká následujících 3 skupin stacionárních zdrojů:
- 1. skupina
- Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u kterých bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro které byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 5 let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona.
- Pro tuto skupinu stacionárních zdrojů budou od 1. 1. 2023 (neboť do 31. 12. 2022 požívají výjimku a řídí se režimem § 39 zákona o ochraně ovzduší) po dobu trvání výše uvedených mimořádných stavů platit závazné podmínky pro provoz (SEL, ES, TPP) uvedené v povolení provozu, které byly/jsou platné k 24. únoru 2022. De facto tedy u těchto zdrojů dochází k prodloužení přechodného režimu dle § 39 zákona o ochraně ovzduší pro CZT zdroje do konce topné sezóny 2023/2024, jelikož tento režim platí do konce letošního roku, je v této části posunuta účinnost vyhlášky, a to právě na 1. 1. 2023. Zároveň je důležité dodat, že u těchto zdrojů také po doby, kdy se na ně vztahují tyto speciální podmínky, nemůže docházet k validaci, resp. k využívání validovaných hodnot emisí pro účely vyhodnocování plnění emisních limitů.
- 2. skupina
- Spalovací stacionární zdroje, na něž se podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce vztahují specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za období 5 let, nebo spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok, pro něž jsou v povolení provozu stanoveny specifické emisní limity postupem podle jiného právního předpisu.
- Zde se jedná o stacionární zdroje, které jsou využívány jako zdroje záložní nebo špičkové a jejich celkový počet provozních hodin (je stanoven a) nepřekročí 1 500 hodin za rok. U těchto zdrojů spočívá specifická regulace v tom, že po dobu vyhlášení některého z výše uvedených mimořádných stavů se provozní hodiny nezapočítávají do celkového počtu provozních hodin za rok.
- 3. skupina
- Spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW spalující hnědé uhlí, kterým je provozní doba z důvodu plnění mírnějšího emisního limitu pro oxid siřičitý omezena na 3 200 provozních hodin ročně.
- Těmto sezónním zdrojům byl limit provozní doby navýšen na 3 600 hodin za rok, a to až do 31. 12. 2024.
Ochrana ovzduší ve Středočeském kraji
Ovzduší
Současný způsob života a rozvoj civilizace s sebou nesou znečišťování životního prostředí jako svou nedílnou součást. Škodlivým účinkům je vystavena většina populace a ochrana životního prostředí tak úzce souvisí s ochranou zdraví obyvatel. Jednotlivé složky životního prostředí jsou neustále narušovány a poškozovány v rámci celé společnosti, proto je nutné tyto složky chránit a vytvářet taková opatření, aby se eliminovaly veškeré škody a také následky pro budoucí generace, což je hlavní úkol trvale udržitelného rozvoje.
Ovzduší, jako jedna z hlavních složek životního prostředí, je všude okolo nás. Jako součást našeho života je jednou ze základních podmínek pro vývoj a život organismů a rostlin. Tak jako lidé ovlivňují kvalitu venkovního ovzduší, tak i ovzduší ovlivňuje život člověka. Příčinou znečišťování ovzduší je především únik škodlivin z mnoha zdrojů lidských aktivit, které jsou označovány jako emise. Emise oxidu siřičitého a oxidy dusíku se podílejí na celkovém okyselení životního prostředí. Emise skleníkových plynů přispívají ke zvyšování globální teploty na Zemi a následné změně klimatu. Emise látek, které poškozují ozónovou vrstvu, jsou hlavní příčinou ztenčování vrstvy ozónu v atmosféře a přispívají tak k intenzivnějšímu průniku škodlivého UV záření na Zem. Emise těkavých organických látek a oxidu dusíku za pomoci UV záření jsou příčinou tvorby smogu, který má nepříznivý vliv na živé organismy. Prachové částice (PM10, PM2,5) nebo také polétavý prach jsou zejména z dlouhodobého hlediska prioritními znečišťujícími látkami, které představují pro člověka nejvýznamnější zdravotní riziko, neboť se na ně vážou těžké kovy a těkavé organické látky, které pak v organismu působí toxicky.
Za znečištění ovzduší nelze vinit jen velké stacionární zdroje znečišťování, významným zdrojem škodlivin jsou i lokální topeniště, doprava a dálkový přenos škodlivin. Z tohoto důvodu je důležité stanovit limitní hodnoty emisí a monitoring kvality ovzduší.
Ochrana ovzduší ve Středočeském kraji
Středočeský kraj je největší vyšší územně samosprávný celek České republiky. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Tato skutečnost je jedním z hlavních důvodů výrazného dopravního zatížení a s tím spojeného nárůstu emisí z mobilních zdrojů, což spolu s nejvyšším počtem stacionárních zdrojů v České republice má negativní dopad na kvalitu ovzduší v kraji.
Středočeský kraj je vnitřně různorodý jak z hlediska ekonomického, tak i po stránce výrobně-průmyslové. Oblasti v těsném zázemí hlavního města (především okresy Praha-východ, Praha-západ a Kladno) s ním vytvářejí tzv. metropolitní areál, což se projevuje např. hustotou průmyslové činnosti, frekventovanými pozemními komunikacemi spojujícími Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D4, D5, D6, D8, D10 a D11) a tím i větší mírou koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v těchto oblastech. Naopak území při krajských hranicích, zejména jižním směrem, kde převládá zemědělská činnost, se vyznačují lepší kvalitou ovzduší.
Priority ochrany ovzduší
Prioritami Středočeského kraje z hlediska ochrany ovzduší jsou omezování emisí vybraných znečišťujících látek, plnění imisních limitů stanovených platnou legislativou a postupné zlepšování kvality ovzduší.
Pro zabezpečení splnění jednotlivých priorit a cílů se pro území Středočeského kraje zpracovává:
- Program zlepšování kvality ovzduší – zóna Střední Čechy – CZ02
Výše uvedené priority jsou závazné pro orgány kraje zejména při:
- vydávání stanovisek a povolení provozu zdrojů uvedených v příloze č. 2 podle § 11 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
- vydávání integrovaných povolení podle § 13 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů;
- vydávání sdělení, závěrů zjišťovacích řízení a závazných stanovisek podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodnutí vydaná pracovníky Krajského úřadu Středočeského kraje
Krajský úřad má povinnost zveřejňovat vydaná závazná stanoviska dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) a povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší na základě § 30 o zpřístupňování informací.