Šáchovec – návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen krajský úřad) jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) oznamuje v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb. návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Šáchovec, a to v kategorii přírodní památka (dále též PP Šáchovec, EVL Šáchovec, ZCHÚ) podle § 36 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhlášení zvláště chráněného území je v souladu s § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. navrhováno z důvodu zajištění ochrany evropsky významné lokality (EVL) Šáchovec (kód CZ0213005) soustavy Natura 2000.

Poloha zvláště chráněného území

EVL Šáchovec se nachází přibližně 1,7 km jihovýchodně od obce Jevany ve stejnojmenném katastrálním území v okrese Praha-východ. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 338–344 m n. m. Podle geomorfologického členění je území součástí Česko-moravské soustavy, podsoustavy Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina a okrsku Černokostelecká pahorkatina. Fytogeograficky území náleží do okresu Říčanská plošina a na pomezí dvou podokresů – podokres 64b, Jevanská plošina, a podokres 64c, Černokostelecký perm. Z geologického hlediska je EVL Šáchovec tvořena paleozoickými permokarbonskými pelokarbonáty, pískovci, prachovci, slepenci (konglomeráty), vápenci, jílovci, rohovci, místy uhlím. V nivě potoka se nacházejí nečleněné holocénní fluviální sedimenty (hlína, písek, štěrk). Hráz lze považovat za antropogenní uloženinu.

Název zvláště chráněného území

Pro navrhované ZCHÚ je v souladu s nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (dále jen nařízení vlády č. 318/2013 Sb.), zvolen název Šáchovec.

Určení předmětu ochrany a jeho popis

Předmětem ochrany je kuňka obecná (Bombina bombina) a její biotop. Je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tedy tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících (někdy i v návesních), méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává však především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu – komáří a pakomáří larvy. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou larvy (pulci) živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Na našem území se dosti často vyskytují kříženci s kuňkou žlutobřichou. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů.

Cíl ochrany

Cílem ochrany je zachování celého biotopu a udržení existenčních podmínek kuňky obecné a dalších zvláště chráněných druhů, ale i ohrožených druhů chráněných obecně. Po dosažení tohoto cíle může rybník sloužit i jako refugium, ze kterého budou organismy samovolně či řízeně migrovat do širšího okolí. Součástí cíle je hospodaření v režimu plůdkového rybníku, s vyloučením aplikace cizorodých látek, predátorů, býložravých ryb a invazních druhů (vč. legálně dovezených ryb).

Návrh kategorie zvláště chráněného území

EVL Šáchovec je jako území menší rozlohy s výskytem ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů regionálního ekologického a vědeckého významu, jež bylo vedle přírodních procesů formováno i činností člověka, navrženo v souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a nařízením vlády č. 318/2013 Sb. na vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka.

Základní ochranné podmínky

Základní ochranné podmínky PP jsou stanoveny ustanovením § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., tj.: „Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány." V souladu s § 36 odst. 1 a § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. se z důvodu zamezení negativním vlivům navrhují následující bližší ochranné podmínky.

Návrh bližších ochranných podmínek

Jen s předchozím souhlasem kompetentního orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce vykonávat tyto činnosti:

• a) vjíždět do zvláště chráněného území, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při jejich řádném obhospodařování v rámci plánu péče a při výkonu činnosti orgánů státní správy, orgánů obrany státu, požární ochrany, zdravotní a veterinární služby,
• b) provádět vodohospodářské úpravy,
• c) vypouštění nádrže jindy než v podzimních termínech či snižování vodní hladiny nádrže v období od počátku března do konce září,
• d) vypouštění a chov kachny divoké a jiné vodní drůbeže,
• e) provádět výkopové práce a jiné terénní úpravy,
• f) měnit plochy, kultury pozemků a způsob jejich využití,
• g) aplikace chemických prostředků (biocidy či jiné chemické přípravky) s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
• h) odstraňování litorálních porostů s výjimkou zásahů prováděných v souladu se schváleným plánem péče,
• i) hnojení a vápnění vodní nádrže,
• j) odbahňování vodních nádrží,
• k) tábořit a rozdělávat oheň,
• l) ukládat odpady a zřizovat skládky jakýchkoli materiálů,
• m) pořádat hromadně organizované sportovní nebo společenské akce,
• n) umisťovat stavby i dočasného charakteru,
• o) využívat pozemky způsobem, který by nepříznivě měnil vlastnosti dochovaného přírodního prostředí (narušovat abiotické i biotické prvky prostředí) s výjimkou hospodaření podle schváleného plánu péče,
• p) trhat rostliny, usmrcovat či odnášet živočichy.

Pokud budou souhlasy k výše uvedeným činnostem vydávány podle zákona č. 114/1992 Sb. jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, budou podle § 90 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. závazným stanoviskem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nebudou samostatným správním rozhodnutím.

Vymezení ochranného pásma

K zabezpečení chráněného území vůči vnějším vlivům se nenavrhuje speciální ochranné pásmo. V případě vyhlášení PP Šáchovec jím tedy dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. bude území do vzdálenosti 50 m od hranic navrhované přírodní památky.

V ochranném pásmu platí ze zákona vyplývající omezení (§ 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.): Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP

Navrhovaná PP Šáchovec se nachází na pozemcích parc.č. 435/2, 436, 439/2 a část 440 v katastrálním území Jevany. V souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, budou pozemky zahrnuté ve zvláště chráněném území osvobozeny od platby daně z nemovitosti.

Orientační výměra zvláště chráněného území

Výměra navrhovaného zvláště chráněného území činí 2,57 ha (bez ochranného pásma).

Odůvodnění návrhu

Hlavním důvodem vyhlášení předmětného zvláště chráněného území je především potřeba zajištění ochrany evropsky významné lokality Šáchovec (kód CZ0213005) stanovené nařízením vlády č. 318/2013 Sb., jejímž předmětem ochrany je kuňka ohnivá (Bombina bombina). Povinnost zajištění ochrany evropsky významných lokalit vyplývá z právních předpisů Evropského společenství.

Zdejší orgán ochrany přírody na základě § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. a jemu svěřených kompetencí podle § 77a odst. 4 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb. zajistil podklad pro vyhlášení tohoto zvláště chráněného území, kterým je plán péče pro toto území.

Název zvláště chráněného území „Šáchovec" je volen především z toho důvodu, že je takto pojmenována evropsky významná lokalita, k jejíž ochraně bude přírodní památka vyhlášena, zároveň se na území České republiky nenachází zvláště chráněné území s totožným názvem, což nebude v rozporu s Metodikou vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek (MŽP, 2011).

V oblasti záhlaví zátopy a přilehlé části levého břehu je vyvinuté zavodnělé ostřicové pole s bulty. Ve vodním sloupci je relativně vyvinuta submerzní vegetace (zjištěn rdest kadeřavý, Potamogeton crispus), Myriophyllum sp., Chara sp.), která ve vegetačním období tvoří téměř souvislý porost dna, jež se rozvolňuje teprve v nejhlubší třetině rybníka. Kromě kuňky obecné (Bombina bombina) zde byli zjištěni další obojživelníci: rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a skokan zelený (Pelophylax esculentus).

Lokality osídlené kuňkou ohnivou mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě. Při absenci pravidelné údržby v nezarybněných mělkých tůňkách a na vlhkých lukách někdy dochází k velmi rychlému růstu vegetace a následnému zazemňování (nejrychleji běží proces po náletu orobince) především v nižších polohách přibližně do 500 m n. m. Podle zkušeností může taková lokalita zaniknout někdy již během několika let, jindy vydrží bez zásahu deset let i více vcelku v dobrém stavu (záleží na nadmořské výšce a úživnosti lokality). Tůňky je optimální udržovat jen velmi málo zarostlé ponořenou či litorální vegetací, případně částečně zanesené listím. Pokud vegetace vodní sloupec z poloviny proroste nebo vrstva listí dostoupí do poloviny výše vodního sloupce, přestávají být takové tůňky vhodné. Nutno je vzít také v potaz, že vodní vegetace (především litorální – orobince) drobné tůňky vysušuje a rozkládající se vrstva rostlin rychle vytváří vrstvu bahna. Na druhé straně dospělá i larvální stadia nalézají v rostlinách a spadaném listí úkryt a spadané listí podporuje rozvoj bakterií a následně komářích larev, jimiž se kuňky živí. Je nutné individuální posouzení a podle potřeby odstraňovat vegetaci a jemný sediment častěji než pro ostatní druhy obojživelníků. Údržbou se tedy rozumí odstraňování přebujelé vodní vegetace, napadaného listí, sedimentu a případné prohlubování tůněk nebo vytvoření tůněk nových tam, kde se změnil hydrologický režim. Rovněž je nutno průběžně odstraňovat křovinnou a stromovou vegetaci, která by tůňky příliš zastiňovala.

Současný stav předmětu ochrany je stabilizovaný a při vhodné péči zůstane zachován, popřípadě má potenciál se zlepšit.

Vzhledem k stávajícímu hospodaření lokalita není akutně ohrožena. Případné ohrožení může způsobit intenzifikace rybářského hospodaření a omezení ostřicového pole např. odbahněním či úpravou přilehlého náspu silnice.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je EVL Šáchovec navrhována k vyhlášení za zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Kromě základních ochranných podmínek vyplývajících ze zákona jsou navrženy bližší ochranné podmínky, které stanoví, jaké zásahy a činnosti jsou podmíněny předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

Ochranné pásmo 50 m ze zákona (namísto speciálně vyhlašovaného ochranného pásma) je využito proto, že zvláště chráněné území není ohroženo konkrétními identifikovanými negativními vlivy z okolí a nebude docházet k zbytečnému administrativnímu zatěžování vlastníků pozemků a orgánů ochrany přírody formálním vydáváním souhlasů k činnostem v ochranném pásmu. Nacházejí se zde lesy, louky, komunikace a drobné rekreační objekty. Ochranné pásmo 50 m ze zákona se nevyhlašuje postupem podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb., ale vzniká k datu účinnosti právního předpisu, kterým se dané ZCHÚ vyhlašuje.

Postup projednání návrhu vyhlášení ZCHÚ

Postup projednání návrhu zvláště chráněných území se řídí podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. a postup projednání s dotčenými orgány státní správy podle § 41 zákona č. 114/1992 Sb. Vlastní vyhlášení provede příslušný orgán ochrany přírody vydáním obecně závazného právního předpisu, v daném případě nařízením kraje podle § 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. v případě, že je třeba vyhlásit zvláště chráněné území, zajistí příslušný orgán zpracování jeho návrhu. Tento návrh zašle obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Návrh na vyhlášení bude současně zveřejněn na Portálu veřejné správy.

Vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou a dotčené obce a kraje mohou proti návrhu do 90 dnů od jeho doručení písemně uplatnit námitky u Krajského úřadu Středočeského kraje na adrese Zborovská 11, 150 21 Praha 5 (dále jen krajský úřad). Krajský úřad do 60 dnů od posledního dne lhůty pro uplatnění námitek došlé námitky posoudí a vydá o nich rozhodnutí, ve kterém námitkám buď vyhoví a návrh na vyhlášení ZCHÚ upraví, nebo je s příslušným odůvodněním zamítne. O jednotlivých námitkách vydá zpravidla společné rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Pokud žádné námitky nebudou uplatněny, má se za to, že dotčené subjekty s předloženým návrhem souhlasí.

Projednání plánu péče

Krajský úřad zároveň s návrhem na vyhlášení ZCHÚ oznamuje v souladu s § 38 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. také možnost seznámit se s plánem péče pro PP Šáchovec a uplatnit k němu připomínky na adresu krajského úřadu ve stejné lhůtě jako k vlastnímu návrhu na vyhlášení ZCHÚ. Krajský úřad z tohoto důvodu zasílá obci Jevany tento návrh na vyhlášení včetně plánu péče v příloze se žádostí o zveřejnění na úřední desce obce po dobu 30 dnů.

V případě, že tento plán péče zůstane po schválení beze změn, obec Jevany si návrh plánu péče ponechá a následně po projednání obdrží protokol, kterým se předmětný návrh plánu péče schvaluje. V případě, že budou uplatněny relevantní připomínky, dojde k jejich zapracování a obec Jevany obdrží upravený plán péče s protokolem o jeho schválení. Neplatný návrh plánu péče bude společně s informací o vyvěšení oznámení zaslán zpět na adresu krajského úřadu.

Vyhlášení navrhované přírodní památky Šáchovec je předpokládáno ve druhé polovině roku 2016.

---

Odkazy

• Mapová služba – Ochrana přírody a krajiny Středočeského kraje
• Ústřední seznam ochrany přírody
• Natura 2000

---

Dokumenty ke stažení

• PP Šáchovec - přehled pozemků v navrhovaném ZCHÚ
• Hranice navrhované PP Šáchovec na podkladě základní mapy
• Hranice navrhované PP Šáchovec na podkladě mapy KN
• PP Šáchovec - návrh plánu péče