Agregátor obsahu

Zpět Kraj se zasazuje o rozvoj míst pro předškolní vzdělávání

Radní se seznámili s analýzou s názvem Ekonomická návratnost péče o předškolní děti. Předložil ji Jiří Snížek, náměstek hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování. Kraj dokument poptal poté, co z demografické analýzy, kterou si nechal zpracovat na podzim loňského roku 2023, vyšlo najevo, že v regionu chybí 2000 míst ve veřejných školkách pro děti starší let a zhruba 4 tis. míst v dětských a sousedských skupinách. Analýza byla radou vzata na vědomí.

Otázka kapacity míst předškolního vzdělávání a nákladnosti jednotlivých zařízení je s ohledem na demografickou prognózu stále aktuální. Kraj si zároveň nechal na podzim loňského roku zpracovat socioekonomickou analýzu dopadů neumístěných dětí do mateřských škol, ze které, mimo jiné, vyšlo najevo, že v regionu chybí ve veřejných školkách okolo 2000 míst pro děti starší tří let a zhruba 4 tis. míst v dětských a sousedských skupinách.

Na základě těchto zjištění vznikla potřeba další analýzy, která se zaměřila na finanční výhodnost jednotlivých předškolních zařízení, a to veřejných i soukromých školek, dětských skupin a sousedského hlídání. Analýzu s názvem Ekonomická návratnost péče o předškolní děti dnes vzali radní na vědomí.

Cílem bylo propočítat výhodnost jednotlivých variant péče o předškolní děti do 3 a od 3 let z pohledu investic a provozních nákladů, porovnat náklady na jednotlivé varianty péče a odhadnout, jaké kapacity budou potřeba v jednotlivých typech zařízení,“ konstatuje Jiří Snížek, náměstek hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování.

Kraj může být nápomocen

Přestože kraj není přímo odpovědný za předškolní vzdělávání, dostatečné kapacity předškolních zařízení, umožňující rodičům širší zapojení na trhu práce, mají pozitivní dopad na veřejné rozpočty i na

hospodářský a sociální rozvoj celého kraje. „ Kraj může být v této oblasti nápomocen v rovině metodické, krajskou dotační politikou, ale i jako prostředník mezi zřizovateli jednotlivých předškolních zařízení a státem, který má největší ekonomický prospěch z dodatečně zaměstnaných rodičů,“ konstatuje Jiří Snížek a pokračuje: „ Pokud jde o vyčíslení, jde o 3 miliardy korun ročně na hrubém domácím produktu o které stát přichází, pokud 6000 míst pro předškolní vzdělávání ve Středočeském kraji chybí.“ A co vyšlo najevo? Finanční nákladnost jednotlivých zařízení se výrazně liší. Zatímco mateřské školy jsou nejdražší na vybudování a provoz (zejména veřejné MŠ), dětské skupiny a sousedské dětské skupiny mají výrazně nižší náklady na vybudování a rovněž jsou méně nákladné pro veřejný rozpočet.

Naopak soukromé MŠ a dětské skupiny výrazně zatěžují rozpočet především rodičů, neboť školné je významným zdrojem jejich financování. Na druhou stranu nabízí flexibilitu a přijetí dítěte mladší 3 let. „ Za pozornost stojí sousedské dětské skupin, resp. sousedské hlídání, které budou možnou alternativou jeslí. Tento typ péče bude nejméně provozně nákladný a státní rozpočet bude stát stejně, jako běžné dětské skupiny. Sousedské hlídání je však aktuálně ve fázi legislativního schvalování. Ačkoliv předpokládáme jeho potenciál využití ze strany rodičů, je otázkou, jak tento typ péče přivítá rodičovská populace a širší veřejnost,“ čte ze závěrů analýzy Jiří Snížek.

Analýza nabízí řešení

V této studii je zároveň zodpovězená otázka, jaká je ekonomická návratnost počátečních investic a za jak dlouho se zaplatí vstupní investice. Opět ale platí, že návratnost je odlišná s ohledem na typ zařízení a typ úvazku rodiče, který se vrací na trh práce s vědomím, že mu má kdo hlídat potomky. „ U dětí do tří let je pravděpodobná výše úvazku mezi čtvrtinovým až polovičním. Čistý příjem ze čtvrtinového úvazku je ale tak nízký, že pro tyto rodiče není ekonomicky výhodné dávat děti do dětské skupiny anebo soukromých školek. Zkrátka je nejsou schopní zaplatit anebo nejsou časově skloubit práci a pracovní dobu zařízení,“ vysvětluje Jiří Snížek.

Zbývají tedy veřejné školky, kde je školné pro děti do tří let nižší než v soukromých MŠ. V této kombinaci ovšem náklady státu na provoz silně převyšují příjem plynoucí z dodatečného zaměstnání rodičů.

Analýza nabízí i řešení. Doporučila zvážit navýšení školného pro nejmenší děti ve veřejných školkách tak, aby reflektovalo vyšší náklady spojené s menším počtem dětí ve třídě. „Celou věc aktivně řešíme s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Peníze na dětské skupiny jsou již v dotačním programu Zaměstnanost a Národní plán obnovy. Také jsme jednali s ministrem školství. Ten nabízí speciální půjčky pro obce z Národní rozvojové banky,“ připomíná Jiří Snížek proaktivní kroky kraje.

Skupiny pro starší děti vhodné pro stát

Při polovičním úvazku a vyšším úvazku se u dětí do tří let jeví být nejvýhodnější variantou pro veřejný rozpočet běžné dětské a sousedské skupiny. Naopak nejméně výhodnou variantou pro veřejný rozpočet je veřejná mateřinka, která má nejvyšší vstupní investice i nejvyšší provozní náklady hrazené z veřejných rozpočtů. Zatímco vstupní investice do dětských skupin se navrátí za 2-3 roky, u veřejných mateřských škol počítáme s návratností 11 let (při polovičním úvazku).

U péče o děti starší tří let se situace výrazně liší. Konec rodičovské motivuje rodiče pracovat na vyšší úvazek znamená i vyšší příjem pro veřejné rozpočty, přičemž péče o starší děti je ve veřejné školce levnější pro stát. U dětí starší tří let dávají největší ekonomický smysl veřejné mateřské školy. Pro veřejné rozpočty dosahuje návratnost vstupní investice 2 až 3 roky. Dětské skupiny pro starší děti jsou výhodné pro stát, ale pro rodiče pouze částečně, protože od tří let není školné regulované,“ uzavírá Jiří Snížek.

 

Analýzu si můžete stáhnout ZDE (442 kB).